Komerční sexuální zneužívání dětí

Témata zaměřená na prevenci sexuálního zneužívání (SZ) dětí, ale i zneužívání a sexuálního násilí obecně, výpisky z knih a brožurek o SZ, hlubší souvislosti a vazby na jiná témata, chybné počiny v osvětě. Kazuistiky zneužitých dětí, nejsou-li součástí pojednání, patří do subfóra Životní příběhy.
Uživatelský avatar
Honey
Uživatel
Příspěvky: 8
Registrován: 24.1.2017 20:10:58
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky a chlapci
... ve věku od: 3
... až do věku: 12
Děkoval: 11 x
Oceněn: 29 x

Komerční sexuální zneužívání dětí

Příspěvekod Honey » 31.1.2017 18:42:30

Komerční sexuální zneužívání dětí



Jako zdroj pro toto téma jsem použil text Komerční sexuální zneužívání dětí: Jak zamezit komerčnímu
sexuálnímu zneužívání dětí od Ministerstva práce a sociálních věcí (2009), zde si můžete přečíst plnou verzi v PDF.

Komerčním sexuálním zneužíváním dětí (KSZD) se rozumí „použití dítěte pro sexuální účely výměnou za peníze nebo za odměnu v naturáliích mezi dítětem, zákazníkem, prostředníkem nebo agentem a jinými, kdy vydělávají na obchodu s dětmi pro tyto účely“. Je jednou z nejhorších forem zneužívání dětí − syndromu CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte), má vážné následky pro psychický a fyzický vývoj dítěte − dynamizuje celou řadu asociálních a antisociálních jevů − v celé společnosti.

Formy komerčního sexuálního zneužívání dětí


Dětská prostituce (využívání dětí pro sexuální účely za peníze či jinou odměnu)
Formy dětské prostituce:
− prostituční chování dětí přinucením osoby blízké (nejčastěji členem rodiny)
− prostituční chování dětí přinucením osoby cizí
− prostituční chování dětí „dobrovolné“ pro jejich obživu na ulici
− prostituční chování dětí „dobrovolné“ pro obživu jejich rodiny
− prostituční chování dětí „dobrovolné“ za peníze
− prostituční chování dětí „dobrovolné“ pro zábavu a „zvýšení“ prestiže

Obchodování s dětmi:
− obchod s dětmi pro sexuální průmysl
− obchod s dětmi pro jiné účely
= adopce
= dětská práce
= prodej orgánů atd.

Dětská pornografie: Jakýkoli zvukový nebo obrazový materiál, který používá děti v sexuálně implicitním kontextu. Obrazová pornografie je zobrazení dítěte při výslovné sexuální činnosti, skutečné či simulované, nebo oplzlé vystavování pohlavních orgánů dítěte pro sexuální uspokojení uživatele; zahrnuje výrobu, rozšiřování nebo používání takového materiálu. Zvuková pornografie je používání jakýchkoli zvukových prostředků užívajících dětský hlas, skutečný či simulovaný, za účelem sexuálního uspokojení uživatele; zahrnuje výrobu, rozšiřování nebo používání takového materiálu. Je zahajovací procedurou roztočení spirály KSZD.

V obecné rovině lze podle intenzity a frekvence identifikovat tři skupiny komerčně sexuálně zneužívaných dětí:

− příležitostné − děti poskytují sex za úplatu pouze příležitostně a dobrovolně, nejsou k tomuto nikým nuceny; pokládají to za snadný a relativně zábavný způsob přivýdělku; svým jednáním zpravidla nejsou nijak bezprostředně traumatizovány ani stigmatizovány, nicméně u nich může docházet k jistému „návyku“ na sex, peníze a možná i na některé emoce, které jejich chování provází; tyto děti většinou pocházejí z dobrých stabilních rodin, kde získané peníze dávají dětem pocit určité satisfakce a zvýšené prestiže z jejich nezávislosti;

− pravidelné − děti jsou prodávány jinou osobou nebo osobami, kterými mohou být i členové rodiny; k poskytování komerčního sexu jsou nuceny, a to jak okolnostmi, tak samotnými kuplíři, od kterých dostávají odměnu za poskytnuté služby; nicméně u těchto dětí existuje svoboda pohybu i jistá forma nezávislosti; u této skupiny dětí se můžeme setkat s rozvinutými příznaky stresu a traumatu;

− soustavné − děti jsou zcela zotročené, zpravidla zbavené osobní svobody, je s nimi nakládáno hrubým způsobem, jejich život je plně v rukou pachatelů, kuplířů;

Rodiny ohrožené vznikem KSZD


Rodiny dlouhodobě závislé na dávkách sociální péče − klienti uvádějí, že považovali za handicap odlišnost od vrstevníků (spolužáků), pokud jde např. o oblečení, elektroniku apod. I když rodiče nepracovali, paradoxně věnovali dětem méně času, neměli zájem komunikovat s nimi o problémech. Za poskytované sexuální služby si děti zpočátku mohly koupit značkové oblečení, posléze drogy (únik z reality).

Rodiny, kde jeden z rodičů (partner matky) byl závislý na alkoholu, v rodině docházelo k fyzickému násilí vůči partnerovi i dítěti. Klienti uváděli, že byť okolí muselo být informováno o zmíněných skutečnostech, nesignalizovalo problém vůči příslušným orgánům. Navazování sexuálních styků u dětí alespoň na několik okamžiků vyvolávalo iluzi, že je má někdo rád.

Rodiny podnikatelů či nadměrně vytížených rodičů, kteří kompenzovali nedostatek času a emocionální podpory poskytováním finančních prostředků. Klienti hledali nové podněty (dobrodružství) − výherní automaty, drogy, sexuální styky, kdy měli alespoň na chvíli pocit, že má o ně někdo zájem.

Sexuální zneužívání v dětství (rodič, příbuzný, rodině blízký známý).

Odlišná sexuální orientace u chlapců v kombinaci s nepochopením rodičů, případně širšího sociálního prostředí, která vedla k hostilitě vůči rodičům.

Děti svěřené do péče pěstounů, které nenaplnily představy náhradní rodiny (výukové a výchovné problémy ve škole i v rodině), obtíže byly řešeny fyzickými tresty, nikoliv zajištěním odborné pomoci.

Charakteristika rodiny a varovné signály pro možnost vzniku KSZD:
− patologie v rodině
− dysfunkční rodina
− deficit rodičovských kompetencí
− deficit sociální a emocionální podpory dítěte
− selhávající klíčová osoba dítěte
− bagatelizace traumatu
− posunuté vnímání reality
− nedostatečná ochrana dítěte
− emocionální plochost

Popis dětské oběti - „dobrovolná“ účast:
− rozvoj sebezničující kariéry jako vyrovnání se s traumatem
− syndrom dětského přizpůsobení se sexuálnímu zneužití
− rozvoj posttraumatické stresové poruchy
− smutek, apatie, maskovaná zloba
− výbuchy hněvu
− pocit zrady, pocit zmaru
− skrytá hostilita
− odvádění pozornosti od problému
− dojem flegmatika
− neschopnost udržet dlouhodobý citový vztah, promiskuitní chování

Společná charakteristika všech typů dětských obětí KSZD:
− pocit emocionální opuštěnosti
− pocit emocionální osamocenosti
− trauma
− polyviktimizace
− oslabená pozice a vyšší zranitelnost
− absence živých vzpomínek na láskyplnou péči a podporu rodičů/klíčové osoby
− osobní zkušenost s expozicí nabídky peněz za sex

Velmi významná je skutečnost, že většina ohrožených dětí KSZD nemá fenomén komerčního sexuálního zneužívání spojený s traumatem a nepřijatelným chováním. Převážně se domnívají, že jde o alternativní způsob obživy, navýšení kapesného či zaopatření luxusního nadstandardu, který volí jako beztrestnou a pohodlnou alternativu bezpracného zisku oproti krádežím, distribuci drog, brigád vyžadujících manuální či namáhavou práci, talentu, kreativnímu nasazení a entuziasmu.
Nesmíme zapomínat, že KSZD často začíná doma − v rukou blízkého přítele či příbuzného. V některých případech se děti stanou drogově závislé a tím ztrácejí obranu proti zneužívání. Odhalení KSZD bývá stigmatizující pro samotné dítě a proto je potřeba najít bezpečnou, citlivou a diskrétní cestu spolupráce s ním.

Na všechny prostituující děti je třeba pohlížet jako na oběti (i na děti, které k prostituci přistupují dobrovolně, protože neumí anticipovat následky svého chování). Prostituující děti potřebují respekt ze strany genderové citlivosti, kulturních odlišností, vrstevnického klimatu a při reintegraci potřebují porozumět a popsat, co se s nimi dělo, optikou jejich zorného úhlu, nikoliv řečí paragrafů a pohledem zralé a zdravé dospělé osoby (např. kontakt prostituujícího dítěte s policií atd.) Pomáhající odborníci by měli přijmout konsistentní jazykovou potřebu prostituujících dětí, která není zdrojem sekundární viktimizace, a měli by se naučit používat termín komerční sexuální vykořisťování dětí místo dětská prostituce, oběť nebo prostituující dítě místo prostitutka (může být s hanlivým přídechem a odsuzující neverbální komunikací, která je zraňující). Odborníci by měli každému dítěti identifikovanému jako ohrožené zprostředkovat daleko efektivnější strategii sekundární prevence a podpory, než široké populaci dětí v rámci primární prevence. (Ač jsou principy a metody téměř identické, v rámci sekundární prevence je možné strategii zacílit přesně na identifikovanou cílovou skupinu, její popis a potřeby.)

Doporučený postup práce při podezření na KSZD

V případě podezření na KSZD zachovat vysokou profesionální úroveň sociální komunikace. Neprodleně zamezit KSZD vytvořením bezpečného a důvěrného prostředí pro dítě.
Poučit a získat souhlas dítěte a jeho zákonného zástupce k další spolupráci. Zkontaktovat Dětská krizová centra, neziskové organizace, Linku důvěry. Současně kontaktovat Policii ČR (přímo specialistu pro dětskou problematiku služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR). Provést intervenci na podporu duševního zdraví dítěte − vytvořit multidisciplinární tým spolupracující v procesu právní a lékařské intervence, komplexní diagnostiky, terapie, resocializace a rehabilitace celého rodinného systému včetně dítěte.

Zpět na “ZNEUŽÍVÁNÍ”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host