Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Témata zaměřená na prevenci sexuálního zneužívání (SZ) dětí, ale i zneužívání a sexuálního násilí obecně, výpisky z knih a brožurek o SZ, hlubší souvislosti a vazby na jiná témata, chybné počiny v osvětě. Kazuistiky zneužitých dětí, nejsou-li součástí pojednání, patří do subfóra Životní příběhy.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Plyšáček » 15.10.2016 7:26:49

SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ
- vymezení pojmu



ODBORNÉ TÉMATICKÉ VLÁKNO PŘINÁŠEJÍCÍ DEFINICE POJMU SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ

Stěžejním tématem v rámci tématického seriálu Sexuální zneužívání je právě toto vlákno zaměřené na zmapování, porovnání, zhodnocení a zpřesnění nejrůznějších definic fenoménu označovaného jako sexuální zneužívání či pohlavní zneužití dítěte.

SOUVISEJÍCÍ TÉMATA:
Sexuální zneužívání - co za ně považujeme
Legislativa související se zneužíváním dětí
Nová terminologie: Terminologické sousloví PEDOSEXUÁLNÍ AKTIVITA

Obrázek
odkaz a zdroj: myorthodoxy.wordpress.com
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Definice SZ na persefona.cz

Příspěvekod Plyšáček » 15.10.2016 7:37:40

Sexuální zneužívání (Persefona.cz)



Zahrnuje různé formy sexuálního chování směřující vůči dětem. Jedná se o nepatřičné vystavování dítěte sexuálnímu kontaktu nebo interakcím, při kterých je dítě použito pro sexuální stimulaci pachatele nebo jiné osoby za účelem dosažení sexuálního vzrušení a eventuálně uspokojení pachatele. Sexuální zneužívání dítěte má za následek poškození jeho tělesného, duševního a sociálního vývoje, popřípadě způsobuje jeho smrt. Míra pohlavní vyspělosti a nedotčenost dítěte není rozhodná, stejně jako z čí strany vzešla iniciativa, kdo byl aktivnější, zda ke skutku došlo na základě citového vztahu nebo se souhlasem či na výslovnou žádost zneužité osoby. Tyto skutečnosti se uplatňují až při úvaze o výši trestu.

Podoby sexuálního zneužívání
Sexuální zneužívání může mít bezdotykovou formu, kdy pachatel se pro to, aby se vzrušil/uspokojil, nemusí dítěte dotýkat. Zahrnuje:
voyerství ‒ získávání sexuálního uspokojení pozorováním druhých osob, v tomto případě dítěte, které je nuceno se například svléct, samo sebe se dotýkat na intimních místech apod.;
exhibicionismus ‒ pachatel dosahuje uspokojování odhalováním svých genitálií před zraky nejčastěji neznámých dětí, odhalování bývá v některých případech provázeno také masturbací;
verbální zneužívání ‒ sdílení sexuálních témat s dítětem, používání obscénních výrazů či popisování sexuálních aktivit. Může se také jednat o anonymní telefonní hovory, v nichž pachatel nutí dítě se svlékat či masturbovat pod různými výhrůžkami. Vzrušuje ho představa, že dítě má strach o sebe či své blízké a plní jeho úkoly.
Dotyková forma sexuálního zneužívání, kdy dochází k přímému tělesnému kontaktu mezi pachatelem a dítětem, zahrnuje hlazení, dotýkání se prsou a pohlavních orgánů, líbání po celém těle, tření o kůži dítěte (napodobování kopulačních pohybů), soulož (tedy proniknutí do těla dítěte penisem, prsty či jiným předmětem).

Jiné formy sexuálního zneužívání vycházejí například z rozdílného výchovného pojetí v rodinách. Může se jednat o fotografování aktů nahých dětí, rituálního holení přirození či trestání způsobem, že otec dceru například plácá přes holé hýždě a při tom se vzrušuje. Tyto formy se sice zcela nekryjí s objektivní stránkou trestného činu, ale takové a podobné aktivity se mohou posuzovat podle jiných ustanovení, jako například ohrožování výchovy dětí nebo svádění k pohlavnímu styku.

Sexuální zneužívání může probíhat dlouhodobě, třeba celé roky, nebo se může jednat o jednorázový útok. Může probíhat mezi osobami různého i stejného pohlaví.

Podle zákona
Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ve své zvláštní části nově obsahuje hlavu III, která zahrnuje trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.
Jedná se o pohlavní zneužití (§ 187).

Trestní zákoník definuje skutkovou podstatu trestného činu pohlavního zneužití vykonáním soulože s dítětem mladším patnácti let nebo jiným způsobem pohlavního zneužití. Zde hrozí odnětí svobody na jeden rok až osm let.

K závažnější formě pohlavního zneužití dochází, jestliže pachatel spáchá tento čin na dítěti svěřeném jeho dozoru, zneužívaje jeho závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu. V tomto případě jde o rodiče – a to i nevlastního, vychovatele, lékaře, vedoucího dětského tábora, a pachateli hrozí dvě léta až deset let.

Trestně právní praxe posuzuje sexuální chování pachatele i v případě, že k souloži nedošlo, ale jednalo se například o osahávání na intimních místech oběti, popřípadě jinou manipulaci s pohlavními orgány či druhotnými pohlavními znaky, např. oblast prsou u dívek.

Trestně odpovědný je také pachatel v rámci „zdravého vztahu“, například vrstevnického, i pokud k souloži došlo dobrovolně, protože v ČR je věková hranice pro legální pohlavní styk stanovena na 15 let.

Pachateli musí být ovšem znám věk oběti. Pokud by se oběť jevila jako osoba starší 15 let a pachatel by o jejím věku nad patnáct let vůbec nepochyboval, jednal by ve skutkovém omylu. Trestný čin pohlavní zneužití i svádění k pohlavnímu styku vyžadují úmyslného zavinění, a proto by nebylo toto jednání pachatele považováno za trestné.

V širším zdravotním a psychologickém významu, z hlediska možných důsledků pro další život dítěte, má však pohlavní zneužití širší význam, i v případě, když by např. při bezdotykové formě sexuálního zneužití nebyla splněna kritéria trestného činu.
Zdroj: www.persefona.cz

Se všemi tvrzeními nemusím nutně souhlasit. Celkové zhodnocení a kritika přijdou v souhrnném příspěvku později.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Osvěta k SZ na policie.cz

Příspěvekod Plyšáček » 16.10.2016 8:34:54

Pohlavní zneužití (Policie.cz)



Trestní zákoník v § 187 pojednává o trestném činu pohlavní zneužití. Toto ustanovení má chránit nezletilé, tedy děti ve věku do patnácti let, před negativními důsledky předčasných sexuálních aktivit. Zákon v tomto případě hovoří o absolutní sexuální nedotknutelnosti, bez ohledu na to, zda k pohlavnímu zneužití došlo se souhlasem poškozeného, neposuzuje také, zda jednání podezřelého zanechalo škodlivý následek na oběti či nikoliv.

Kdo vykoná soulož s dítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let.
Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje jeho závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu.
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Příprava je trestná.


Pohlavní zneužití může mít povahu koitální i nekoitální, trestně právní praxe posuzuje sexuální chování pachatele i v případě, že se jedná o osahávání na místech intimní oblasti oběti, u dětí ženského pohlaví se jedná o druhotné pohlavní znaky, popř. pachatel přiměje oběť k tomu, že ta manipuluje s jeho pohlavními orgány, masturbuje, nebo je oběť přítomna masturbaci pachatele.
Jedná se o trestný čin s úmyslem přímým a pachatele nezbavuje trestní odpovědnosti souhlas, případně dobrovolná součinnost oběti.
V trestním řízení však musí být dokázáno, že pachatel věděl o nedostatku věku oběti, nebo podle okolnosti vědět měl a mohl.
Případy pohlavního zneužití jsou závažné, obtížně se policistům objasňují a způsobují obětem psychické následky, se kterými se velice špatně vyrovnávají a mnohdy ovlivňují jejich celý život.
Pražští policisté každoročně řeší několik desítek případů trestného činu pohlavního zneužití. U celé řady z nich je po několika měsíčním vyšetřování prokázáno, že se skutek dle oznámení poškozeného či poškozené nestal. Setkávají se i s účelově oznámenými skutky, které oznamovatelé policistům oznámí, aby se pomstili nějaké konkrétní osobě, nebo aby odůvodnili své nepředložené chování.
Známé jsou také případy, kdy nezletilé dívky vyhledaly starší partnery, účelově jim zamlčely svůj skutečný věk a vydávaly se za starší či již takřka zletilé. V poslední době uzavírají takové náhodné vztahy nezletilí především na chatu prostřednictvím internetových seznamek, různých seznamek sociálních sítí nebo portálů. Snaží se zaujmout a poskytují neznámým internetovým partnerům své fotografie, odkrývají svůj osobní život. S člověkem, kterého znají jen pod přezdívkou, si domluví schůzku, kde naváží osobní kontakt.
Po několika dnech známosti začaly s novým přítelem intimně žít a nemyslely na následky. Po určitém čase se ale dostavily zdravotní komplikace a takové dívky musely vyhledat odborného lékaře. Ten samozřejmě při vyšetření zjistí, že ta či ona nezletilá dívka začala sexuálně žít, ačkoliv jí to zákon neumožňuje. Protože každý lékař, který tuto skutečnost zjistí, má oznamovací povinnost, musí tuto skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení.
V jiných případech tyto dívky musely vyhledat odborného lékaře v doprovodu rodičů, a aby vysvětlily svým rodičům tu skutečnost, že jsou v jiném stavu, vydávaly se za oběť neznámého muže, kterému musely být po vůli, nebo se s takovým neznámým setkaly náhodně a dotyčného neznají. Úmyslně tak kryjí svého staršího přítele. Do svých lží se však zaplétají víc a víc. Rodiče samozřejmě věc řeší také trestním oznámením a podporují výpověď svého „nešťastného“ dítěte.
Případ je po přijetí oznámení dále vyšetřován a je zahájeno pátrání po neznámém pachateli trestného činu. Jsou prověřovány výpovědi, policisté pátrají po případných svědcích, zadávají znalecké posudky a odborní znalci z oboru genetiky, psychologie, gynekologie,… zpracovávají odborné znalecké posudky pro potřeby přípravného řízení za nemalé finanční částky, stojí většinou několik desítek tisíc korun.
Každému takovému případu věnují policisté maximální pozornost a mnohdy žádají o spolupráci i kolegy z celé republiky. Po čase shromáždí důkazní materiál, z kterého je patrno, že se oznámený skutek zdaleka nestal tak, jak oznamovatelka popsala, a je jí na základě důkazního materiálu prokázáno, že vědomě lhala. Několikaměsíční práce policistů je rázem naprosto zbytečná. Případ je odložen, ale protože se taková oznamovatelka mohla dopustit činu jinak trestného, může jí být uloženo výchovné opatření.

Se všemi tvrzeními nemusím nutně souhlasit. Celkové zhodnocení a kritika přijdou v souhrnném příspěvku později.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Pohlavní zneužívání dle Wikipedie

Příspěvekod Plyšáček » 17.10.2016 20:48:11

Pohlavní zneužívání (Wikipedie)



Pohlavní zneužívání je v terminologii trestního práva trestný čin, jehož skutková podstata spočívá ve vykonání soulože s osobou ve věku pod stanovenou hranicí nebo v jiném způsobu pohlavního zneužití takové osoby. V některých státech a některých obdobích je či byl shodný pojem používán i pro sexuální kontakt s jinými osobami v závislém postavení nebo s omezenou způsobilostí.
Pohlavní zneužívání ve zdravotním nebo psychologickém významu může být pojmem s odlišným, zpravidla širším významem, který může zahrnovat i takové formy chování, které nesplňují kritéria trestného činu podle trestního zákona a judikatury, například i bezdotykové chování nebo nevhodné chování, které je svou formou nebo intenzitou se souloží nesrovnatelné. V odborné literatuře je například opakovaně citována část definice pohlavního zneužívání, pocházející údajně z jakéhosi blíže nespecifikovaného doporučení zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992.
Empirický výzkum ukazuje, že sexuální orientace osob neovlivňuje pravděpodobnost zneužívání dětí.

Trestněprávní stav v České republice
Pohlavní zneužívání svéprávných osob nebo pohlavní zneužívání menší intenzity v současné době v České republice nespadá pod trestný čin pohlavního zneužívání, ale může spadat pod kvalifikaci jiného trestného činu (útisk, ohrožování výchovy mládeže) nebo přestupku. V tomto významu není pohlavní zneužívání právnickým, ale psychologickým, sociologickým nebo etickým termínem, do nějž naopak nemusejí spadat některé konsensuální případy trestného činu pohlavního zneužívání.
Podle platného českého trestního zákoníku (§ 187 tr. z.) se trestného činu pohlavního zneužívání dopustí ten, kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let nebo kdo takové osoby jiným způsobem pohlavně zneužije, jakož i ten, kdo zneužívaje závislosti osoby mladší než osmnáct let nebo osoby svěřené jeho dozoru, přiměje ji k mimomanželské souloži, nebo kdo takové osoby, zneužívaje její závislosti, jiným způsobem pohlavně zneužije.
Každý je povinen trestný čin pohlavního zneužívání překazit (§ 167 tr. z.), nevztahuje se na něj však všeobecná oznamovací povinnost (t. j. obecně není trestné neoznámení již dokonaného činu). Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.) však v § 10 stanoví, že obce, státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti jsou povinny mimo jiné oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují podezření, že dítě je ohroženo trestným činem, násilím, živí se prostitucí atd.
S trestným činem pohlavního zneužívání úzce souvisí trestný čin svádění k pohlavnímu styku (§ 202 tr. z.). Trestný čin pohlavního zneužívání nesl dříve název trestný čin pohlavního zneužití (1950–1961) či zločin zprznění (do r. 1950).
Zdroj: Wikipedie

Se všemi tvrzeními nemusím nutně souhlasit. Celkové zhodnocení a kritika přijdou v souhrnném příspěvku později.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Definice SZ - bakalářská práce

Příspěvekod Plyšáček » 19.10.2016 12:17:34

Zdroj: Zuzana Jelínková: bakalářská práce Sexuální zneužívání dětí (2007)

Definice sexuálního zneužívání


Sexuální zneužívání je nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoliv pohlavní dotýkání, styk či vykořisťování kýmkoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče, anebo kýmkoliv, kdo dítě zneužívá.
(definice podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992)

Sexuální zneužívání se velice liší od fyzického nebo emocionálního zneužití, ale má s nimi dvě věci společné:

Zneužívající často očekává, že zneužívaný uchová celou věc v tajnosti a zneužívaný zase může usoudit, že se nějak podílí na tom, co zneužívající provádí. Sexuální zneužívání zahrnuje všechny formy chování se sexuálním podtextem, tedy i ty, kdy dítě na první pohled nestrádá – dítě může některé formy sexuálního zneužívání prožívat jako relativně tělesně příjemné, ale i tehdy má sexuální zneužívání závažný negativní dopad na další psychický vývoj dítěte.

Pohlavní týrání je ve skutečnosti častější, než se obecně předpokládá, protože je obvykle skrýváno všemi členy rodiny. Světová zdravotnická organizace udává, že 10-40 % žen a 5-20 % mužů bylo v dětství nebo v době dospívání zneužito. Počet dětí vystavených opakovanému nebo dlouhodobému pohlavnímu zneužívání je odhadován na 1 % dětské populace.

Dospělí vždy sledují jen svůj prospěch a své sexuální uspokojení, když se jejich sexuálním partnerem stane dítě. Využívají dětské důvěřivosti a závislosti. Jedná se o vztah moci a podřízenosti. Sexuální kontakt s dítětem se snaží dospělý utajit. K tomu nutí i dítě, protože ví, že by byl ve své sexuální aktivitě omezován.


Sexuální zneužívání z pohledu práva


Zájmem společnosti je zajistit ničím nerušený mravní a sexuální vývoj dětí. Ta jednání, která tento zájem společnosti hrubým způsobem neakceptují, jsou postižitelná i trestněprávně. Základním kritériem pro hodnocení, zda dochází k porušení zmíněného objektu ochrany či nikoliv, je stanovení hranice, od které je přirozený sexuální kontakt beztrestný.

Stanovení této hranice doznalo značných změn. Přibližně před 250 lety byla tato hranice velmi nízká. Povolený byl sexuální kontakt s dívkou ve věku 10-12 let. Vývojem se věková hranice v jednotlivých státech zvyšovala až na současné rozmezí 12-17 let. U nás je tato hranice 15 let. Zpočátku se věkové limity týkaly pouze dívek, později byly vztaženy i na heterosexuální styky s chlapci.

Podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod může každý činit, co není zákonem zakázáno. Z toho zcela jasně formulovaného ustanovení jednoho ze základních právních dokumentů našeho státu je tedy zřejmé, že každá osoba má nezadatelné právo rozhodovat o svém sexuálním životě, a to i v tom smyslu, kdy začne sama sexuálně žít. Neexistuje žádné právní ustanovení, které by komukoliv sexuální život zakazovalo, pokud by ovšem nedošlo ke konfliktu s právem, jako je tomu například při realizaci pohlavního kontaktu s osobou mladší patnácti let.

Se všemi tvrzeními nemusím nutně souhlasit. Celkové zhodnocení a kritika přijdou v souhrnném příspěvku později.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Definice SZ - diplomová práce

Příspěvekod Plyšáček » 20.10.2016 20:42:20

Zdroj: Martina Žaludová: diplomová práce Oběť sexuálního zneužívání - psychologické, sociální a právní aspekty (2008)

Pojem sexuálního zneužívání obecně a v souvislostech



Nejširší a aktuálně nejpoužívanější definicí sexuálního zneužívání je definice Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992, která považuje sexuální zneužívání dítěte za nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, chování či činnosti, přičemž zahrnuje jakékoliv sexuální dotýkání, styk či vykořisťování kýmkoli, komu dítě bylo svěřeno do péče, nebo s kým přijde do kontaktu. Zneužívající osobou může být rodič, pedagog, známý i neznámý člověk. Zneužívání pak dělíme na dotykové a bezdotykové. Definice samozřejmě zahrnuje i komerční sexuální zneužívání, které ale vzhledem ke složitosti a rozsahu problému nebude předmětem této práce. V odborné literatuře je sexuální zneužívání často označováno jako syndrom CSA (z anglického Child Sexual Abuse).

Za sexuální zneužívání je tedy považováno veškeré chování se sexuálním podtextem, přičemž není vůbec podstatné, jak je dítětem vnímáno. Mnoho forem zneužívání naopak může být dítětem vnímáno jako příjemné, to ale nesnižuje jeho společenskou nebezpečnost a následky na další psychický vývoj dítěte.

S obsáhlejší definicí pak přichází přední český sexuolog P. Weiss, který za sexuální zneužívání označuje sexuální styk mezi dospělým a nedospělým jedincem, přičemž zákonem stanovená hranice povolující pohlavní styk se pohybuje mezi 13. a 18. rokem věku, dále jsou v této definici stejně jako v definici Rady Evropy zmíněny různé formy sexuálního zneužívání.

Stanovení věkových hranic povolující pohlavní styk zákonem má obecně za cíl chránit děti před předčasnou sexualizací. Určení této hranice je pak vlastní právním řádům všech vyspělých států světa, i když se mnohdy i podstatně transkulturálně liší. Dosažení zákonem stanoveného věku pak v praxi znamená, že společnost přijímá a toleruje sexuální aktivitu jedince. V České republice je věk konsensu stanoven na 15 let a odpovídá hranici trestní odpovědnosti. Pokud by v budoucnu došlo k uvažovanému snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let lze dle mého názoru očekávat, že by stejným směrem došlo i ke snížení věkové hranice povolující pohlavní styk. Snížení hranice by mělo neblahý vliv na pohlavní zneužívání, neboť by se logicky snížila ochrana proti tomuto vysoce nebezpečnému jevu.

Ať už je definice sexuálního zneužívání jakákoliv, měla by každá z nich obsahovat následující skutečnosti - zneužití moci pachatelem, zrazení dětské důvěry, neschopnost dítěte dát souhlas k takovému jednání, manipulace s dětskou psychikou či fyzické donucení k jednání, aktivity zahrnující veškeré formy sexuálního upokojení prostřednictvím dětské oběti.

Sexuální zneužívání je neodmyslitelně spjato s pojmem CAN (z anglického Child Abuse and Neglect). Týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte (syndrom CAN) je definováno jako poškození fyzického, psychického a sociálního stavu a vývoje dítěte. Nejčastěji se jedná o úmyslné ubližování dítěti zpravidla vlastními rodiči či osobami jemu nejbližšími. Syndrom CAN pak zahrnuje několik navzájem souvisejících kategorií. Zdravotní komise Rady Evropy mezi tyto kategorie zařadila fyzické a psychické týrání, zanedbávání, sexuální zneužívání, šikanování, systémové týrání, sekundární viktimizaci a Münchhasenův syndrom by proxy. Přestože projevy jednotlivých kategorií jsou různorodé, mají všechny zmíněné kategorie společný znak. Tím je ubližování dítěti, které zahrnuje všechny nevhodné akty směřující vůči němu a mající negativní vliv na jeho život jako celek. Přestože sexuální zneužívání bylo do syndromu CAN zařazeno jako poslední, je považováno za jeho nejnebezpečnější a nejrozšířenější kategorii. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že sexuální zneužívání je pojmem užším, protože je jen jednou z forem syndromu CAN.

Za určitý předstupeň sexuálního zneužívání lze považovat sexuální obtěžování. Obtěžování může nabývat podoby tří základních forem. Za první formu lze označit setkání dítěte s nabídkou k sexuálnímu chování bez ohledu na to, kdo s ní přichází a zda je spojena s nějakou finanční odměnou. Druhou formou je sexuální obtěžování vrstevníky oběti v rámci šikany. A konečně třetí formou je těžko popsatelné chování dospělého, které je dítětem vnímáno jako nepříjemné a uvádějící ho do rozpaků.

V médiích se lze setkat se zaměňováním pojmů sexuální a pohlavní zneužívání. Jde o chybné ztotožňování těchto dvou pojmů, jelikož se obsahově liší. Jejich případné nerozlišování s sebou nese problémy při posuzování skutkových podstat trestných činů, jelikož sexuální zneužívání je pojem, který je významově mnohem širší, zahrnuje různé formy sexuálního působení včetně jednání, při kterém nedochází k přímému kontaktu. Jedná se o různé slovní projevy, pořizování či šíření pornografie. Zatímco o pohlavním zneužívání se hovoří ve vztahu se zneužíváním, při kterém dochází ke kontaktu s pohlavními orgány. Krajní formou pohlavního zneužívání je pak samotný pohlavní styk.

Se všemi tvrzeními nemusím nutně souhlasit. Celkové zhodnocení a kritika přijdou v souhrnném příspěvku později.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Definice SZ - Weiss a Mitlöhner (2005)

Příspěvekod Plyšáček » 21.10.2016 22:59:20

Zdroj: Petr Weiss a kolektiv: Sexuální zneužívání dětí (Grada 2005)

Petr Weiss: Definice pojmu


Při definici sexuálního zneužití musíme vycházet především z nutnosti akceptace zachovávání kontextu s požadavky historického období i sociálních norem. Při úvahách o normalitě sexuálního chování pak v našem kulturně-historickém okruhu hraje nejdůležitější roli předpoklad pokrevní nespřízněnosti i požadavek adekvátní věkové zralosti sexuálních partnerů, resp. nepřijatelnost sexuálních aktivit dospělých či dospívajících jedinců s prepubertálními dětmi, a to i v případě jejich eventuálního „souhlasu“ (lze jen obtížně předpokládat, že se v těchto případech jedná skutečně o souhlas informovaný).

Přitom o normalitě či abnormalitě sexuálního chování zde z hlediska sexuologického uvažujeme pouze v souvislosti s psychosexuální a somatosexuální zralostí objektu, nezávisle na zákonem určené hranici věku pohlavního styku. Pojetí normality sexuálního chování (resp. definice sexuálního zneužití) se přitom transkulturálně i historicky často velmi výrazně liší...

Transkulturálně se liší i zákonem určený věk, v němž jsou dospívající a děti chráněni před předčasnou sexualizací – naše tabuizování sexu s dětmi nemusí být vůbec všeobecně přijímanou normou. Například u středoindického kmene Laptšů je obvyklý sexuální styk dospělých mužů s dívkami od šesti let, a to bez jakýchkoli zjevných negativních následků na další psychický vývoj těchto dívek...

Z historického hlediska je prodloužení věku sexuální nedotknutelnosti dítěte dospělým poměrně nedávným jevem. V této souvislosti je důležitý poznatek Freunda, který experimentálně prokázal, že při stimulaci obrázkem prepubertálního děvčátka s dětským genitálem lze falometricky sledovat sexuální vzrušení i u normálních mužů. Je tedy zřejmé, že na kontrolu těchto (patrně přirozených) reakcí bylo potřebné vytvořit silné obranné mechanismy, pevné tabu pro sexuální kontakt s dítětem.

Podle Schorsche (1980) byla nepřímým odrazem interiorizace tohoto tabu i skutečnost, že máloco vyvolalo takovou vlnu protestů vůči psychoanalýze jako její teze o dětské sexualitě. Podle autora tu působila nejenom snaha o zachování představy „dětské čistoty“ a snaha o ochranu dítěte, ale šlo tu rovněž o ochranu a čistotu dospělého před erotickou apetencí vůči dítěti. Porušení zmíněného tabu je dodnes spojeno s extrémním společenským zavržením pachatelů – například i v rámci vězeňské subkultury jsou pedofilní delikventi jinými vězni ostrakizováni a stojí zde na nejnižším stupni sociální hierarchie (Weiss a Brichcín, 1990).

Podle Graupnera (1996) se zákonná opatření týkající se minimálního věku, od kterého není sexuální styk zakázán a trestný (tedy tzv. věk konsenzu), objevují až v posledních dvou stech až tři sta letech. V minulosti byla pro posouzení přípustnosti styku rozhodující individuální biologická sexuální zralost objektu. Sexuální kontakty s nezralými dětmi, ať již s jejich souhlasem či nikoli, byly vždy trestány, avšak konsenzuální heterosexuální vztahy se zralými adolescenty byly považovány za legální...

V dnešní době mají všechny právní systémy světa minimální věkovou hranici... Konsenzuální sexuální styk je považován za legální od čtrnácti let ve 46 % států, od patnácti let v 67 % a od šestnácti let až v 98 % zemí světa. To znamená, že téměř polovina právních systémů obecně nepovažuje konsenzuální sexuální vztah s osobou čtrnáctiletou za trestný. Toto platí u dvou třetin pro věk patnáct let. Pouze menšina zemí určila věkovou hranici na šestnáct let a pouze jediná (Severní Irsko) výše... V Rusku bylo vzhledem k velkým kulturním rozdílům různých národů federace právě z těchto důvodů pohlavní zneužití zákonem velmi prozíravě definováno jako styk s „nezralou osobou“, bez bližšího věkového určení.

Navíc se liší i definice chování, které je v různých zemích už považováno za pohlavní zneužití. Zatímco například u nás je tento trestný čin definován fyzickým kontaktem vedoucím k pohlavnímu vzrušení, v některých státech USA je za zneužití považována i verbální komunikace s erotickým obsahem, expozice dítěte erotickým obrazovým materiálům či nakonec i pouhému pohledu na nahé tělo rodiče. Většina těchto zneužití by u nás byla stíhána podle paragrafu narušování mravního vývoje mládeže...

I přes tyto – z našeho pohledu někdy až anekdotické – extrémy není sporu o tom, že poměrně značná část dětí je i v našich kulturních podmínkách pohlavnímu zneužívání jednorázově či opakovaně skutečně vystavena. Podle většiny provedených výzkumů toto zneužití mívá nejednou až přímo dramatické následky pro další psychosexuální vývoj oběti.



Miroslav Mitlöhner: Trestný čin pohlavního zneužívání


... Nelze ovšem přehlédnout, že to, co svým obsahem vlastně znamená pohlavní zneužívání ve smyslu práva, je často realizované nejen se souhlasem této zákonem chráněné osoby, ale dokonce i na její výslovnou žádost. Proto by měla být pro aplikaci právní normy ponechaná určitá zákonná vůle pro případy, kdy nedošlo k nějakému výraznějšímu poškození oběti a nelze již vystačit se závěrem, že konkrétní čin vykazoval tak nepatrný stupeň nebezpečnosti pro společnost, že nebyl trestným činem ve smyslu paragrafu...

Základní charakteristikou trestného činu je tedy to, že jde o takové protiprávní jednání, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a zároveň musí jít o jednání, které je pro společnost nebezpečné. Jedině nezávislému soudu náleží úvaha, zda je určité konkrétní jednání trestným činem, čili zda byly jednáním pachatele naplněny znaky skutkové podstaty konkrétního trestného činu...

Existuje celá řada nejrůznějších definic toho, co je sexuálně motivovaný trestný čin, jaké jsou jeho znaky a projevy. Pro stručnou charakteristiku těchto činů lze uvést, že jde o takové činy, které jsou páchány pro bezprostřední sexuální uspokojení pachatele, které je v rozporu s převládající sexuální morálkou společnosti, v níž pachatel žije, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jsou nebezpečné pro společnost. Z toho tedy vyplývá, že podstata těchto činů je relativní, a je zřejmé, že sexuálně motivovaným trestným činem může být i takové jednání, které již není v rozporu s převládající sexuální morálkou společnosti a je trestné jedině proto, že příslušné právní normy nebyly uvedeny do souladu se současnou morálkou.

Je tedy zřejmé, že se může to, co činí charakter trestné činnosti, postupně u některých jednání či situací vytrácet právě s ohledem na měnící se společenské, právní a etické názory, případně stupeň fyzické vyspělosti oběti činu. Dochází k zeslabování až vymizení nebezpečnosti činu pro společnost, a tím i zániku materiálního znaku skutkové podstaty trestného činu. Aby šlo v konkrétním jednání skutečně o trestný čin, nestačí, že jsou jednáním pachatele naplněny jeho znaky uvedené v trestním zákoně, ale je zapotřebí, aby bylo toto jednání ve své konkrétní podobě pro společnost nebezpečné. Je proto vhodné nejen sexuální chování společnosti vyhodnocovat, ale i na trvalé trendy a změny legislativně reagovat. Stíhat by se měla jen taková jednání, u kterých společenská nebezpečnost přetrvává, to jest tam, kde bylo k dosažení sexuálního uspokojení užito jakékoli formy násilí či hrozby násilím nebo nátlaku, obětí činu bylo dítě a byla objektivně porušena veřejná mravnost.

Sexuální týrání a zneužívání je formou násilí páchaného na dítěti, ačkoli nemusí být nezbytně provázeno agresí. Sexuální zneužívání dětí je označováno jako Child Sexual Abuse (CSA)...

Po objektivní stránce zákon rozlišuje dva případy, a to:
  • vykonání soulože
  • jiné pohlavní zneužití
Pojem soulože je jasný, výkladové nejasnosti může však přinášet zkoumání, zda došlo jednáním vůči osobě mladší patnácti let k "jinému pohlavnímu zneužití".
Pod pojmem pohlavního zneužívání chápeme většinou takové aktivity, které vedou k uspokojení sexuálních potřeb pachatele...

Nahlédnutím do judikatury zjistíme, že bylo a je za pohlavní zneužívání považováno jakékoli jednání, jehož smyslem je dosažení pohlavního uspokojení pachatele. K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu pohlavního zneužívání je nutno, aby pachatel svým skutkem sledoval své pohlavní ukojení či alespoň vydráždění. Pokud tento záměr není zřejmý již ze své povahy skutku, anebo z určitých příprav pachatele k tomuto skutku, je třeba ho pečlivě zjistit, spolehlivě prokázat nebo vyvrátit. Nutno totiž brát v úvahu, že k naplnění pojmových znaků dochází i tehdy, kdy přes zájem pachatele o dosažení pohlavního uspokojení k tomuto uspokojení vůbec nedojde. Není přitom vůbec rozhodující, zda si zneužívaná osoba uvědomila svoje zneužívání.

Podle publikované a ustálené judikatury je pohlavní zneužívání osoby mladší patnácti let jiným způsobem skutečně jakýkoli jiný způsob ukájení než souloží, který se svojí intenzitou a závažností blíží pohlavnímu zneužívání vykonanému souloží. Může tedy jít o pohlavní dráždění dotýkáním se pohlavních orgánů zneužívané osoby nebo jiných erotogenních orgánů a zón jako jsou prsa, hýždě konečník a podobně. Z toho je tedy zřejmé, že polibek na tvář, objetí okolo ramen či pasu znaky tohoto trestného činu nenaplňuje. Předmětem diskuse může být hodnocení osahávání na prsou a přirození přes šaty, ve většině případů však soudy i toto jednání jako trestný čin pohlavního zneužívání kvalifikují...
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Definice SZ - stanovení postupu

Příspěvekod Plyšáček » 22.10.2016 12:45:20

Po uvedení klíčových citací ze 6 různých dokumentů přistoupíme společně k následujícím krokům:

  1. Předběžná kritika nedostatků a rozporů v jednotlivých uváděných textech.
  2. Odemčení tématu a otevření odborné debaty k tématu Definice SZ.
  3. Hledání stěžejních bodů, smysluplných tvrzení a podstatných znaků charakterizujících jev.
  4. Vytvoření předběžné nové a fundovanější definice SZ.
  5. Založení příbuzného tématu Sexuální zneužívání - konzultace se soudními znalci.
  6. Vyhodnocení názorů pedofilů na SZ srovnáním s postoji a tvrzeními soudních znalců.
  7. Vyladění a stanovení konečné verze Definice SZ tak, aby ji chápali správně i pedofilové.
  8. Kontaktování odborníků, policie a dalších kompetentních činitelů a předložení klíčových dokumentů.

Celý tento proces je snahou o vytvoření srozumitelnější, jednoznačnější a ucelené definice jevu, který je označován terminologickým souslovím SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ. Řešíme jej z hlediska psychologického a sexuologického, tedy jakožto jev, druh určité specifické mezilidské interakce, nikoliv z hlediska trestněprávního, kde jde toliko o stanovení legality. Nezajímá nás pouze otázka trestnosti, zkoumáme celý fenomén. Tedy nejde o to, jak soud toho kterého státu čin označí (pohlavní zneužití, ohrožování mravní výchovy mládeže či jakkoliv jinak), ale o to, jak rozpoznáme, zda se někdo dopustil takzvaného SZ dítěte.

Obrázek
odkaz a zdroj: cz.pinterest.com
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Nedostatky a rozpory v dokumentech o SZ

Příspěvekod Plyšáček » 22.10.2016 14:32:42

Zde uvedu za sebe, s kterými výroky z výše citovaných dokumentů nesouhlasím.

Různí autoři se k pojmu sexuální zneužívání staví různým způsobem. Většinou se odvolávají na doporučení Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992, které shledávám však jako velice chabé, mlhavé a zavádějící.

Zdravotní komise Rady Evropy píše:Sexuální zneužívání je nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoliv pohlavní dotýkání, styk či vykořisťování kýmkoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče, anebo kýmkoliv, kdo dítě zneužívá.
Pod pojem "vystavení" zahrnují kontakt, činnost a chování. Jen by mě zajímalo, jak přesně rozlišují významový obsah těchto slov. Přívlastkem "nepatřičné" ukazují svůj postoj a hodnocení, ale dávají prostor k "vystavování" všem těm, kteří takovéto jednání považují za přirozené a tedy patřičné. Ve větě popisující konkrétnější formy zneužití (dotýkání, styk a vykořisťování) zapomínají na dobrovolné bezdotykové formy. Nebo například společná masturbace bok po boku je v pohodě? A následující nadbytečná zmínka o tom, že se může jednat o "kohokoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče" nebo i "kohokoliv", je matoucí.

Persefona.cz píše:Sexuální zneužívání dítěte má za následek poškození jeho tělesného, duševního a sociálního vývoje, popřípadě způsobuje jeho smrt.
Hned za jednostrannou definicí SZ, která zmiňuje pouze záměr sexuálně stimulovat dospělého, následuje tvrzení, které nevychází z opravdových znalostí, ale pouze mediální doktríny. Lidé, kteří se danému tématu věnují seriózně, připouštějí, že některé zneužité děti nejsou nikterak poškozeny.

Policie.cz píše:...Zákon v tomto případě hovoří o absolutní sexuální nedotknutelnosti, bez ohledu na to, zda k pohlavnímu zneužití došlo se souhlasem poškozeného.
Zde je SZ definováno dosti výstižně, stručně a elegantně boří falešné domněnky (viz. kritika předchozí citace). Policisté se v následujícím textu již poněkud vyžívají v líčení častých potíží.

Zuzana Jelínková v bakalářské práci píše:Sexuální zneužívání zahrnuje všechny formy chování se sexuálním podtextem, tedy i ty, kdy dítě na první pohled nestrádá...
Začíná skvěle. Uvádí "všechny formy chování se sexuálním podtextem". Někdo by se zeptal, zda jde i přímo o sexuální aktivity, či pouze o aktivity "s podtextem". Uvádí správně i to, že se může jednat o nenásilné formy, "kdy dítě na první pohled nestrádá". Ale nezmiňuje už to, že aktéry SZ musí být vždy dospělý a dítě. "Formy chování se sexuálním podtextem" právě často probíhají mezi mladými vrstevníky. Ostatně tato zmínka chybí ve většině definic. Mysleme na ni při pozdějším stanovování naší nové definice.

Zuzana Jelínková v bakalářské práci píše:Dospělí vždy sledují jen svůj prospěch a své sexuální uspokojení, když se jejich sexuálním partnerem stane dítě.
Jak toto může někdo tvrdit? Zná snad všechny abusory osobně? Proč takové zevšeobecňování, ještě k tomu v tom nejpokleslejším vnímání? Kupříkladu mnozí pedofilně orientovaní jedinci zneužívají zejména z nesmírné láskyplné touhy dělat milovanému dobře. Mnohdy se věnují dítěti a sebe odbudou třeba až následně v soukromí. Tato citovaná věta ukazuje velké emocionální nasazení, ale nulové znalosti celé závažné problematiky. I vedoucí práce PhDr. Věra Vojtová, PhD. by si měla pročíst mnohé odborné studie v Pedonii, minimálně téma Traumatizace z pedosexuálních aktivit. Totiž právě podobné výroky mnohdy nejvíce škodí obětem i tzv. "obětem".

čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod píše:...každá osoba má nezadatelné právo rozhodovat o svém sexuálním životě, a to i v tom smyslu, kdy začne sama sexuálně žít.
Jen mě napadlo, zda dítě je či není takzvaná "osoba". Jinak raději nic. Zatím...

Martina Žaludová v diplomové práci píše:Snížení hranice by mělo neblahý vliv na pohlavní zneužívání, neboť by se logicky snížila ochrana proti tomuto vysoce nebezpečnému jevu.
Zřejmě má studentka Žaludová na mysli "vliv na oběti SZ", hovoří o neblahém vlivu. Je otázkou, zda stále dříve vyspívající mládež netrpí "neblaze" právě díky vysokému věku konsensu. Sám pro snížení věkové hranice nejsem. Jen mi přijde nemístné míchat do odborného textu takové výlevy emocí.

Martina Žaludová v diplomové práci píše:Ať už je definice sexuálního zneužívání jakákoliv, měla by každá z nich obsahovat následující skutečnosti - zneužití moci pachatelem, zrazení dětské důvěry, neschopnost dítěte dát souhlas k takovému jednání, manipulace s dětskou psychikou či fyzické donucení k jednání, aktivity zahrnující veškeré formy sexuálního upokojení prostřednictvím dětské oběti.
Mám podezření, že takto jednostranné a upjaté studie píší buďto ti, co jen kopírují staré zdroje nebo si dodnes nesou velice negativní traumata za svého vlastního zneužití. Pak zde ale není prostor pro skutečné nezaujaté a vyrovnané vědecké bádání. Je celá řada případů, kdy nedochází ke zneužití moci pachatelem, kdy nejde o zrazení dětské důvěry, kdy nejde o manipulaci s dětskou psychikou, kdy nejde o fyzické donucení k jednání, kdy nejde o oběť v pravém slova smyslu, ale dobrovolného partnera. Například sex mezi čtrnáctiletým a patnáctiletým "dítětem" je SZ. Kde však nechaly studentka a její vedoucí JUDr. Drahomíra Houbová, CSc. hlavu? Nebo za SZ považují pouze takové jevy, které, jak tvrdí, obsahují vyjmenované skutečnosti? To by to vypadalo! Mnoho pedofilů by zajásalo.

Jejich upozornění na zaměňování pojmů sexuální a pohlavní zneužívání mne však velice zaujalo a vyjádřím se k němu později.

Nyní odemykám téma a jsem zvědav, s čím přijdete vy ostatní. Prosím věnujme se zejména VYMEZENÍ POJMU, ne všem nepodstatným zmínkám v citovaných dokumentech. Nemůžeme dělat všechno.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 372
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1223 x
Oceněn: 1148 x

Nedostatky a rozpory v dokumentech o SZ

Příspěvekod Neptun » 22.10.2016 20:49:51

Námitky, doplňky a komentáře k definicím bych ze své strany rozdělil:
  1. chyby logické proti rozumu
  2. chyby logické proti konzistenci (vnitřní rozpory)
  3. chyby jazykové (špatné vyjádření)
  4. chyby věcné (proti faktům)
  5. a vedle toho nesouhlas s názorem nemající charakter chyby

Trestní zákon nazývá příslušný čin pohlavním zneužíváním, přičemž jasně v první větě vymezuje, že jde o činnost s dítětem, takže se můžeme zabývat pojmem „Pohlavní zneužití dítěte“ (PZD, zkratka blízká, ale možná ne zcela ekvivalentní jinde zde běžně užívané zkratce SZ = sexuální zneužívání). Postupně tedy můžeme probrat, co je a co není činnost pohlavní, co je a co není zneužití/zneužívání a kdo je dítětem.

Po tomto systematickém úvodu budu postupovat poněkud chaoticky, jak si na kterou chybu či sporný názor vzpomenu či ji vyhledám.

D1)
Poznámka věcná proti Wikipedii (citováno zde): pod hlavičkou s paragrafem 187 trestního zákona platného od r. 2010 je staré znění paragrafu 243, které zakazovalo styk se závislou osobou mezi 15 a 18 lety. V současné době se již učitel se studentkou střední školy stýkat smí. Dei gloria! Musíme to na Wiki opravit.

AC2)
Martina Žaludová píše:Snížení hranice by mělo neblahý vliv na pohlavní zneužívání, neboť by se logicky snížila ochrana proti tomuto vysoce nebezpečnému jevu.

Tato věta je tak nesmírně chybná, že jsem váhal, pod kterou kategorii chyb ji vlastně zařadit. Především je nedokonale formulovaná (C2). Podle kontextu autorka nejspíše myslí, že „Snížením věkové hranice by narostl počet případů pohlavního zneužívání.“ To je logický rozpor (A2). Je-li totiž pohlavní zneužívání mimo jiné definováno věkovou hranicí (může být definováno jinou charakteristikou, jako třeba první menstruace u dívky, viz jinde), bude snížení věkové hranice konsenzu znamenat, že sexuální aktivity se čtrnáctiletými nebudou považovány za pohlavní zneužívání, tudíž jimi fakticky nebudou. Počet zneužití se tedy sníží. I když třeba mírně naroste počet pohlavních styků čtrnáctiletých (nenechme se unést fantazií, děti prostě na patnácté narozeniny nečekají, buď to udělají ve čtrnácti, zákon-nezákon, nebo v sedmnácti, když se pořádně zamilují), tento zvýšený počet styků nebude zneužitím. Zneužití ubude. Přesně naopak oproti varování diplomantky. Bude-li to kdy třeba, pamatujte na tento argument: „Snížení konsenzuální věkové hranice pro pohlavní styk bude znamenat snížení počtu pohlavních zneužití!“ Ad absurdum k nule při nulové věkové hranici, že ano, ale přijatelných 14 i 13 let by mládeži, policii a soudům značně ulehčilo život. A i zákonodárci nebo vláda by na takový skokový efekt za doby jejich mandátu mohla slyšet. O nás hebefilech nemluvě.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Plyšáček » 17.11.2016 13:23:35

Po prostudování mnoha dokumentů věnujících se tématu sexuálního zneužívání dětí docházíme ke zjištění, že nová a přesnější definice je více než potřebná.

Shrňme si nejprve body, které by nová definice měla obsahovat:
  • určení, oč se jedná - nelegální sexuální interakce, přesněji jakákoliv interakce sexuálního rázu
  • vymezení, o jaké interagující osoby se musí jednat, aby daná interakce byla nelegální, tedy zneužitím - musí se vždy jednat o osobu mladší, než je legální věková hranice způsobilosti k pohlavnímu styku, a osobu starší, než je legální věková hranice způsobilosti k pohlavnímu styku (krátce budeme uvádět věkově způsobilý a věkově nezpůsobilý), v ČR je to 15. rok věku
  • doplňující uvedení, že záměrem interakce sexuálního rázu je dosažení sexuálního vzrušení nebo uspokojení jednoho nebo druhého (tedy ne pouze sobecké jednání "delikventa", nýbrž i snaha uspokojovat "oběť")
  • nepovinné doplňující uvedení dalších charakteristik jevu

Předběžná definice dle Plyšáčka:

SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE JE JAKÁKOLIV INTERAKCE SEXUÁLNÍHO RÁZU MEZI OSOBOU VĚKOVĚ ZPŮSOBILOU A NEZPŮSOBILOU. JEDNÁ SE O NELEGÁLNÍ JEDNÁNÍ, JEHOŽ ZÁMĚREM JE SEXUÁLNÍ VZRUŠENÍ NEBO USPOKOJENÍ JEDNOHO NEBO DRUHÉHO.
Sexuální zneužívání může mít formu dotykovou i bezdotykovou, může být jednorázové či opakované, mezi osobami příbuznými, známými či neznámými. Souhlas či naléhání osoby věkově nezpůsobilé nedělá ze sexuálního zneužití aktivitu legální.


Prosím nyní reagujte i vy ostatní, pokud možno přímo k věci. Tuto předběžnou definici můžeme společně dále dolaďovat, než s ní předstoupíme před soudní znalce. Teprve poté "vydáme" oficiální a přesnou definici.
Uživatelský avatar
Asce
Administrátor
Příspěvky: 712
Registrován: 16.12.2015 18:13:48
Pohlaví: muž
Povolání: IT služby
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 4
... až do věku: 13
Děkoval: 2384 x
Oceněn: 2210 x

Re: Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Asce » 17.11.2016 14:33:53

Plyšáček píše:Předběžná definice dle Plyšáčka:

SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE JE JAKÁKOLIV INTERAKCE SEXUÁLNÍHO RÁZU MEZI OSOBOU VĚKOVĚ ZPŮSOBILOU A NEZPŮSOBILOU. JEDNÁ SE O NELEGÁLNÍ JEDNÁNÍ, JEHOŽ ZÁMĚREM JE SEXUÁLNÍ VZRUŠENÍ NEBO USPOKOJENÍ JEDNOHO NEBO DRUHÉHO.

S takto pojatou definicí zásadně nesouhlasím. Můj názor je ten, že by především sexuologické, ale i právnické pojmy měly ctít významy slov tak, jak jsou obecně v daném jazyce chápány. Právě tento nerespekt k jazyku pak podle mne vede k naprostému matení veřejnosti, vyvolávání nesmyslných agresivních nálad, ale konec konců zabraňuje i samotným sexuologům efektivně pracovat, protože nejsou schopni se domluvit.

Jednoduchý případ za všechny:
V našem příkladu nechť se plně pohlavně dospělá 14letá slečna zamiluje do 20letého mladíka a toho svede. Jestliže je to podáno dle současné právní terminologie a s vyšperkováním médii o nesmyslně či v lepším případě spekulativně zařazený termín "pedofil" tak, že "odporný pedofil znásilnil dítě", je zřejmé, že se pak lze těžko dobrat reálné podstaty věci. Není jednoduché podat přiměřené hodnocení, které praví, že se stala věc, která nijak neodporuje ničemu na úrovni lidství, ba naopak, avšak v naší společnosti je zakázána.

Asceho definice sexuálního zneužití tedy ctí to, co je významem slova "zneužít"- jde o získání nějakého prospěchu jednající osoby tím, že jinou osobu uvede v omyl či jí zamlčí pro její jednání důležité informace:

Sexuální zneužití je taková pedosexuální aktivita, při které osoba starší uvedla osobu mladší v omyl, či jí zamlčela podstatné okolnosti týkající se této pedosexuální aktivity, takže (se) mohla, popřípadě (se) mohla snáze, tuto (tato) pedosexuální aktivitu(a) uskutečnit.

Poznámky:
  • Definice ctí i to, že pedosexuální aktivita může vycházet i od osoby mladší. Příklad: Dospělý si vymyslí, že rodiče odjeli na týden pracovně pryč a děcku to nestačili říci a on je dostal na starost, a tedy má odejít k němu domů. Po chvilce nudy se děcko samo začne tulit... Kdyby tento dospělý dítě neošálil smyšleným tvrzením, dítě by k němu domů pravděpodobně nešlo - pedosexuální aktivita by se nejspíš neuskutečnila.
  • Definice pracuje s dříve Plyšáčkem zavedeným termínem pedosexuální aktivita, jakožto výchozím pro vymezování dalších termínů.
  • Jiné skutky, dnes pojmenovávané též jako sexuální zneužití, je zapotřebí zařadit do jiných kategorií. Smyslem je to, aby věci nabyly opět racionálních dimenzí - zneužití bylo zneužitím, násilí násilím a krásný vztah oním krásným vztahem - byť třeba zakázaným a tedy trestným.

Tento příspěvek byl autorem dodatečně jazykově upraven na základě Neptunovy poznámky o vidu sloves "zneužít", resp. "zneužívat" (viz níže).
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Uživatel
Příspěvky: 106
Registrován: 2.1.2016 18:41:28
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 4
... až do věku: 12
Děkoval: 419 x
Oceněn: 209 x

Re: Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Gabriel Svoboda » 17.11.2016 19:06:25

Plyšáček definoval sexuální zneužívání, Asce definoval závažnější druh sexuálního zneužívání. Oboje může škodit, to druhé závažněji. Tudíž by obojí mělo být trestné, to druhé přísněji.

Pokud se bavíme o tom, jak to je, je správná Plyšáčkova definice. Pokud se bavíme o tom, jak to má být, pak naprosto chápu snahu Asceho a jiných, aby se sexuálním zneužíváním nazývalo jen to, co definoval Asce, a pro Plyšáčkovu definici se našel nějaký mírnější termín; jen z této snahy nesmí vyplývat, že to, co spadá pod Plyšáčkovu definici, ale nespadá pod Asceho, by nemělo být trestné a nemůže to dětem uškodit.
Uživatelský avatar
Asce
Administrátor
Příspěvky: 712
Registrován: 16.12.2015 18:13:48
Pohlaví: muž
Povolání: IT služby
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 4
... až do věku: 13
Děkoval: 2384 x
Oceněn: 2210 x

Re: Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Asce » 17.11.2016 21:53:12

Gabriel Svoboda píše:Plyšáček definoval sexuální zneužívání, Asce definoval závažnější druh sexuálního zneužívání. Oboje může škodit, to druhé závažněji. Tudíž by obojí mělo být trestné, to druhé přísněji...

Gabrieli, naší snahou na Pedonii by mělo být toto: dát skutkům takové pojmenování, čili definovat je tak, aby jejich slovní popis byl výstižný. Výstižný = to, aby jak prostý lid, tak odborníci, tak kriminalisté, ... pod stejným označením chápali tentýž skutek. To v současné době neplatí, viz můj příklad se znásilněním v předchozím příspěvku. A podle mého to neplatí ani v Plyšáčkově definici, kterážto je právě jen popisem aktuálního neutěšeného stavu - přičemž my, pokud správně chápu naše ambice, chceme mířit výše.

Definice pojmu je jedna věc a trestnost daného skutku je druhá věc. První má být jen popisem toho, co se stalo (mohlo by se stát), to druhé je uzance konkrétního společenství (státu). Tedy předmětem mého příspěvku nebylo hodnocení trestnosti či netrestnosti, ale jen stanovení definice pojmu tak, aby byl jednoznačný a výstižný.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 372
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1223 x
Oceněn: 1148 x

Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Neptun » 17.11.2016 23:23:52

V mnoha zdrojích, včetně Plyšáčkova návrhu definice, se míchají slova zneužití a zneužívání. První vychází z dokonavého vidu slovesa a označuje skutek jednorázový a dokončený, druhé je odvozeno od nedokonavého vidu slovesa, takže znamená trvající či opakující se činnost.

Pro většinu důsledků (traumatizace apod.) činu či činnosti zahrnující pedosexuální aktivitu zřejmě bude stačit i jediný krátký dokončený čin. Tedy by se mělo důsledně používat podstatné jméno zneužití a sloveso zneužít. V trestním zákoníku (§187) je správně použito sloveso "zneužije" a dále slovo čin. Držme se toho.
Uživatelský avatar
Medvídek
Uživatel
Příspěvky: 81
Registrován: 5.9.2016 20:06:53
Pohlaví: muž
Povolání: Zatím se učím
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 2
... až do věku: 11
Děkoval: 230 x
Oceněn: 217 x

Re: Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Medvídek » 18.11.2016 0:45:27

Já bych souhlasil spíše s Plyšáčkovou definicí. Podle mne přesněji definuje, co to sexuální zneužití je.

Protože to, jak Asce psal, že osoba starší zamlčela podstatné okolnosti týkající se této aktivity, podle mne nemusí být vždy pravda. Co když osoba mladší všechny informace ví, ale přesto chce tuto aktivitu provádět? Toto přesněji definuje Plyšáček.
Plyšáček v definici píše:Souhlas či naléhání osoby věkově nezpůsobilé nedělá ze sexuálního zneužití aktivitu legální.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 372
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1223 x
Oceněn: 1148 x

Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Neptun » 18.11.2016 7:30:39

Ještě si dovolím poznámku k věku osoby konající, tak zvaného pachatele. Vůbec nemusí jít o osobu věkově způsobilou. Podstata činu a jeho důsledky třeba v podobě traumatizace osoby dotčené, tak zvané oběti, zůstane stejná, ať ji zneužije osoba způsobilá či nezpůsobilá.

Jízdní kolo ukradené 14 nebo 16letým mladíkem je pořád stejně ukradené, zub vyražený jedním nebo druhým je stejně vyražený. V obou případech jde o krádež nebo o ublížení na zdraví. To, že pachatel je jinak vyšetřován a trestán, je jiná věc. Ale čin byl naplněn. Stejně tak holčička osahaná na pipince 14 nebo 16letým mladíkem je stejně zneužitá. Dokonce nemusí být pachatel starší než oběť. Předčasně a nadměrně sexualizované desetileté dítě může zneužít naivní 12leté dítě. Někteří naši členové by mohli o zneužití dětí dítětem vyprávět. Proto z definice zcela vypusťme věk osoby konající.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2946
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1766 x
Oceněn: 6152 x

Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Plyšáček » 18.11.2016 10:00:28

Pánové. Jsem velice potěšen, jak se nám diskuse kolem definice rozvíjí.
Asce, oceňuji tvoji snahu odpíchnout se od významu slova zneužívání a hledat nový pojem, respektive v definici uvádět pouze ty situace, kdy dojde k faktickému zneužití.
Neptune, jelikož jsem se snažil o definici jevu v tom nejširším významu, uváděl jsem slovo zneužívání, vycházející z nedokonavého tvaru slovesa. Jelikož se však může jednat i o jednorázovou událost (i to uvádím v definici), bude asi opravdu vhodnější uvádět slovo zneužití.

Každopádně již v této fázi zkoumání shledávám naprosto nezbytným radikální řez. Terminologické sousloví nemůžeme definovat jednostranně, ale musíme vzít v potaz dvě hlediska.
  1. První definice bude jakýmsi upřesněním v současnosti již existujících mnoha vágních definic popisujících spíše trestný čin označovaný jako tzv. sexuální či pohlavní zneužití. Bude určena sexuologům či právníkům, kteří odmítají definovaný jev nově pojmenovat a drží se zavádějícího a nepřesného sousloví sexuální zneužití. Bere v potaz legální věkovou hranici pro pohlavní styk a má toliko vyjádřit to, že osoba starší (u nás) 15 let nesmí sexovat s osobou mladší (u nás) 15 let.
  2. Druhá definice bude popisovat přesně to, co by již z podstaty a významu slova zneužití mělo být jako sexuální zneužití vnímáno. Bude výsledkem Asceho ambiciózní snahy díky definici SZ, vycházející z pravého významu slova zneužití, vytvořit potřebu hledat nový pojem pro trestný čin, který je dosud takto nepřesně pojmenován, nebo snad vyřadit většinu skutků z nelegální sféry (druhá možnost mi přijde velice nereálná, nerozumná i pro děti nebezpečná). A také reakcí na Neptunovu zmínku o "zneužití" osobou věkově nezpůsobilou.

Pro jednoduché rozlišení budeme v první definici hovořit o POHLAVNÍM ZNEUŽITÍ DÍTĚTE (shoda se zákoníkem), ve druhé definici budeme řešit SEXUÁLNÍ ZNEUŽITÍ (KOHOKOLIV). V první budeme respektovat společensky ustálené spojení zneužití dítěte a budeme řešit nelegální sex z hlediska věku aktérů, ve druhé budeme vycházet z pravého významu slova zneužití a nebudeme brát v potaz nic jiného - tedy ani předpokládanou nezralost založenou na věku jednoho z aktérů.

Druhá verze plyšové definice pohlavního zneužití:

POHLAVNÍ ZNEUŽITÍ DÍTĚTE JE JAKÁKOLIV INTERAKCE SEXUÁLNÍHO RÁZU MEZI OSOBOU VĚKOVĚ ZPŮSOBILOU A NEZPŮSOBILOU. JEDNÁ SE O NELEGÁLNÍ JEDNÁNÍ, JEHOŽ ZÁMĚREM JE SEXUÁLNÍ VZRUŠENÍ NEBO USPOKOJENÍ JEDNOHO NEBO DRUHÉHO.
Pohlavní zneužití může mít formu dotykovou i bezdotykovou, může být jednorázové či opakované, mezi osobami příbuznými, známými či neznámými. Souhlas či naléhání osoby věkově nezpůsobilé nedělá z pohlavního zneužití aktivitu legální.



U definice sexuálního zneužití kohokoliv ponechám řadu stěžejních bodů předchozí definice, ale rozšířím pole možností o případy, kdy sexuálně vyzrálejší zneužívá sexuálně nevyzrálého, a to tím, že vypustím slovo dítěte a věkově. Z druhé věty vypustím slovo nelegální, protože se často děje mezi dětmi nebo mezi dospělými a lidé si často myslí, že je v pořádku. Dle mého klíčovou bude změna reflektující význam slova zneužití. Nesouhlasím s Asceho tvrzením:
Asce píše:...co je významem slova "zneužít"- jde o získání nějakého prospěchu jednající osoby tím, že jinou osobu uvede v omyl či jí zamlčí pro její jednání důležité informace.

Předně by se prakticky nikdo neshodl na tom, kdo komu co nalhal nebo zamlčel a zda to byla informace důležitá či klíčová. Zejména však slovo zneužití vnímám ve více rovinách. Dle mého rozhodně nemusí jít jen o manipulaci s "pravdou". Zneužít mohu svého společenského postavení, moci, fyzické převahy (zde se však mluví spíše o znásilnění).
Pokud někdo někoho zneužívá, využívá druhého ve svůj prospěch a jeho neprospěch. A nezáleží na tom, jak toho dosahuje.

Plyšová definice sexuálního zneužití jako takového:

SEXUÁLNÍ ZNEUŽITÍ JE JAKÁKOLIV INTERAKCE SEXUÁLNÍHO RÁZU MEZI OSOBOU ZPŮSOBILOU A NEZPŮSOBILOU. JEDNÁ SE O JEDNÁNÍ, JEHOŽ ZÁMĚREM JE SEXUÁLNÍ VZRUŠENÍ NEBO USPOKOJENÍ ZNEUŽÍVAJÍCÍHO.
Sexuální zneužití může mít formu dotykovou i bezdotykovou, může být jednorázové či opakované, mezi osobami příbuznými, známými či neznámými. Obvykle se jedná o zneužití dítěte dospělým, v některých případech však zneužívá osoba vyzrálejší osobu sexuálně, osobnostně či psychicky nevyzrálou. Dobrovolná sexuální interakce osoby věkově způsobilé a nezpůsobilé není zneužitím, ale pedosexuální aktivitou, jedná-li se o dospělého a dítě, respektive o svobodný milenecký vztah. Oba tyto případy však mohou být hodnoceny jako pohlavní zneužití dítěte.
Uživatelský avatar
Asce
Administrátor
Příspěvky: 712
Registrován: 16.12.2015 18:13:48
Pohlaví: muž
Povolání: IT služby
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 4
... až do věku: 13
Děkoval: 2384 x
Oceněn: 2210 x

Re: Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Asce » 18.11.2016 12:12:10

Bohužel, opět musím nesouhlasit s Plyšáčkovými vývody.

Zneužití podle mne předpokládá buď a) aktivní činnost ze strany zneužívajícího (uvedení v omyl) nebo b) takovou pasivitu, která je společensky nepřijatelná (zamlčení informace, která neměla být zamlčena). Tedy v obou případech jde o společensky nežádoucí jednání. To dle okolností samo o sobě může být trestné (podvod a podobné skutky) anebo nemusí. Je vysoce pravděpodobné, nikoliv nezbytně jisté, že pokud je takové jednání spojeno s pedosexuální aktivitou, půjde o trestný čin, resp. přitěžující okolnost trestného činu.

Naproti tomu nerovnost v postavení mezi trestně odpovědnou osobou a osobou pod uzanční věkovou hranicí nezakládá sama o sobě žádnou podstatu zneužívání. A to ani v případě, že mezi takovými osobami dojde k pedosexuální aktivitě. Toto by nastalo pouze v případě, že starší osoba by onu nerovnost v postavení použila k vynucení si oné pedosexuální aktivity. Proto v současném kritizovaném pojmosloví má toto skutečně souvislost se znásilněním a nikoliv se zneužitím.

Definic, více méně podobných těm, kterou udává výše Plyšáček, je nepřeberně. Mají jedno společné – zatemňují podstaty jevů a navíc jsou zhola zbytečné. Z hlediska trestního práva totiž stačí jedna holá věta:

Pedosexuální aktivita je trestným činem.

Poté by již stačilo doplnit okolnosti, které mohou hrát ve prospěch trestně odpovědné osoby (nenásilná forma pedosexuální aktivity) či v její neprospěch (násilné formy), a tím zmírnit či naopak zpřísnit uložený trest.

Z hlediska veřejnosti, odborníků, orgánů činných v trestním řízení, apod. je zapotřebí jednotlivé termíny definovat precizně. A toto je podle mne úkol Pedonie. V podstatě zopakovat v definici obsažený současný neutěšený stav mi nedává smysl. A rozdvojení definic už vůbec ne. To jsme si mohli ušetřit práci.

Definujme pojmy tak, aby byly racionální a takovéto definice prosazujme.

Tedy ještě jednou:

Sexuální zneužití je taková pedosexuální aktivita, při které osoba starší uvedla osobu mladší v omyl, či jí zamlčela podstatné okolnosti týkající se této pedosexuální aktivity, takže (se) mohla, popřípadě (se) mohla snáze, tuto (tato) pedosexuální aktivitu(a) uskutečnit.

Poznámky:
  • Definice ctí i to, že pedosexuální aktivita může vycházet i od osoby mladší. Příklad ze Střípků, kde si ale na chvíli představme, že v nemocnici by byl Asce již dospělý: Kapitola Malý Asce opět po nemocnicích, odstavec „Katka“ – zde by šlo o pedosexuální aktivity (trestné činy, zřejmě s polehčující okolností) bez dalšího přívlastku, zatímco v témže příspěvku, ale v odstavci „Recidiva nemoci o dva roky později (8 let věku)“ by šlo o pedosexuální aktivity s přívlastkem sexuální zneužívání (trestné činy, zřejmě s přitěžující okolností). Jiný příklad je uveden v mém dřívějším příspěvku v tomto vlákně.
  • Definice pracuje s dříve Plyšáčkem zavedeným termínem pedosexuální aktivita, jakožto výchozím pro vymezování dalších termínů.
  • Jiné skutky, dnes pojmenovávané též jako sexuální zneužití, je zapotřebí zařadit do jiných kategorií. Smyslem je to, aby věci nabyly opět racionálních dimenzí - zneužití bylo zneužitím, násilí násilím a krásný vztah oním krásným vztahem - byť třeba zakázaným a tedy trestným.
  • Jiné skutky, které jsou dnes řazeny např. pod znásilnění, bude třeba také redefinovat. Pojem sexuální zneužívání je jen prvním, který hlouběji diskutujeme.
  • U definic pojmů nejde o to, zda dané činy jsou či nejsou trestné, ale o jejich precizování. Tedy díky tomu, že se pokoušíme pojmy zpřesnit, nijak neusilujeme o legalizaci čehokoliv, protože trestnost souvisí s celospolečenskou uzancí, zatímco pojmosloví souvisí s tím, aby byla usnadněna komunikace.
Uživatelský avatar
Asce
Administrátor
Příspěvky: 712
Registrován: 16.12.2015 18:13:48
Pohlaví: muž
Povolání: IT služby
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 4
... až do věku: 13
Děkoval: 2384 x
Oceněn: 2210 x

Re: Sexuální zneužívání - vymezení pojmu

Příspěvekod Asce » 18.11.2016 23:24:42

Neptun píše:Ještě si dovolím poznámku k věku osoby konající, tak zvaného pachatele. Vůbec nemusí jít o osobu věkově způsobilou. Podstata činu a jeho důsledky třeba v podobě traumatizace osoby dotčené, tak zvané oběti, zůstane stejná, ať ji zneužije osoba způsobilá či nezpůsobilá.

Milý Neptune!

Na jednu stranu s tvým názorem souhlasím. Na druhé straně si uvědomme, zda by tato tebou navržená aplikace věkové nezávislosti nebyla až příliš revoluční. Mám na mysli třeba následující příklad:

Nechť 14letá slečna svede 19letého mládence. Protože je mládenec hezký, bohatý, charismatický,… a tedy nebojí se, že o slečnu přijde, tak se před vlastním aktem zeptá: „Už ti bylo patnáct let?“ Mně by po této otázce samozřejmě slečna dala kopačky, protože by se hluboce urazila. Mládence z příkladu jsem již popsal, takže chápete, že on kopačky nedostal – zato mu byl předložen občanský průkaz, ze kterého plyne, že dívce je již 16 let. To, že jde o průkaz sestry, jaksi slečna „opomněla“ sdělit. Dle současného názvosloví a soudní praxe by šlo o sexuální zneužití dívky mládencem. Ovšem u soudu by dle dalších okolností a názoru konkrétního soudce byla uplatněna velká polehčující okolnost, či by mládenec byl dokonce zcela osvobozen, neboť by se přihlédlo k tomu, že byl uveden v omyl. Při uplatnění myšlenky Neptuna na anulování věkových poměrů by pak podle mne šlo o sexuální zneužití 19letého mládence 14letou dívkou. No, je to opravdu revoluční, ale má to logiku.

Revoluční Asceho – Neptunova definice sexuálního zneužití:

Sexuální zneužití je taková sexuální aktivita, ke které zneužitá osoba byla svolná zcela, či alespoň z valné části proto, že ji osoba zneužívající uvedla v omyl, či proto, že osobě zneužité byly zamlčeny okolnosti, které osobě zneužívající byly nepochybně známé, přičemž se podstatným způsobem týkají této sexuální aktivity.

Poznámka:
Je jisté, že takto široce pojatá definice obsahuje jak činy více méně neškodné, tak širokou paletu činů „podpásových“ a samozřejmě i činy jasně trestné. Podle mne toto ničemu nevadí – od posouzení jsou zde různé orgány, počínajíc „sociálkou“ přes policii až po soudy.

Zpět na “ZNEUŽÍVÁNÍ”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů