Chvála lesních školek

Témata nejrůznějšího zaměření věnující se dětem - DÍVKÁM I CHLAPCŮM - jejich zájmům, koníčkům, výchově a vzdělávání.
Uživatelský avatar
Leonid
VIP člen
Příspěvky: 253
Registrován: 19.12.2015 22:44:16
Pohlaví: muž
Povolání: dělník
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 3
... až do věku: 45
Děkoval: 484 x
Oceněn: 888 x

Chvála lesních školek

Příspěvekod Leonid » 2.2.2016 10:32:51

Chvála lesních školek


Měl jsem tu čest pracovat nějakou dobu v tzv. lesní školce (LMŠ). Není tím myšlené zařízení pro pěstování stromků, ale specifický druh mateřské školy, která se řídí zcela odlišnými mechanismy než běžné a hlavně státní školky.
Definice:
Lesní školka je předškolní zařízení, kde se děti pohybují primárně venku. Prostor pod střechou slouží jako nouzová základna.
Zde nepatrně odbočím, a popíši, v čem se liší tzv. ekoškolka. Tato se může nacházet (a často nachází) v budově. Nicméně zde děti také tráví více času venku, než je obvyklé. Ekoškolka se zaměřuje na třídění odpadu, biopotraviny, péči o zahrádku, použití ekologických materiálů, manuální zručnosti a výchovu k lásce k přírodě. V jedné jsem se byl podívat a tam si pětileté děti dokázaly utkat a ušít brašnu přes rameno a vyřezat si k ní dřevěný knoflík. Na svačinu jim vychovatel vařil ve velkém hrnci čerstvou kaši.
Zpět k lesním školkám:
Popíšu zde v bodech hlavní aspekty tohoto zařízení.
    - Nikam se moc nespěchá. Rodiče přivádějící a vyzvedávající děti často ještě chvíli zůstanou a „pokecají“ s vychovateli.
    - Skupina je složená z typicky patnácti dětí, dvou vychovatelů a vychovatele-asistenta. Není neobvyklé, když většinu týmu tvoří muži.
    - Děti nejsou rozdělené podle věku. Učí se tím kooperaci a vzájemné podpoře.
    - V lesní školce nejsou prakticky žádné hračky a prolézačky. Děti si hrají s tím, co najdou a lezou po všem, po čem se dá.
    - Skoro 50 % denní doby si děti hrají sami, rozuměj, lítají venku a lumpačí.
    - Svačiny připravují střídavě rodiče dětí. Na stravu se dbá, aby byla zdravá a vyvážená.
    - Jako základna slouží chatka, tee-pee, maringotka, nebo i pouhá plachta. Do té se děti uchylují pouze v extrémním počasí a na spánek po obědě. V parnu se spí nejlépe v trávě pod stromem.
    - Když se děti někde cachtají, plavky nejsou podmínkou.
    - „Osnovy“ se řídí přírodním koloběhem a lidovými zvyky.
    - Pokud nějaké dítě bombarduje svou láskou některého pedagoga, není to problém.
    - Nadstandardem je tekoucí voda. Ideální je vlastní studna, záchod je suchý, svítí se petrolejkou. Děti se učí, že energie nejsou bezpracně získané.
    - Častá je přítomnost domácích zvířat. Zažil jsem v LMŠ kočku, která s námi chodila na vycházky jako pes a nechala si od dětí všechno líbit.
    - Od pěti let může mít dítě svůj nůž.
    - V LMŠ je většinou vždycky trochu nepořádek a děti nejsou příliš čisté. Ale nikomu to nevadí.

Mohlo by se zdát, že v takovémto zařízení děti rostou jako „dříví v lese“ a nijak se nepřipravují na docházku do školy. Opak je pravdou. Hrubou a jemnou motoriku, jakož i obratnost, kreativitu a inteligenci mají vyvinutou podstatně lépe, než děti, které tráví život v klimatizované třídě a venku na asfaltu, poslouchající neustálé „tam nelez, na to nesahej“ a podobně. Samozřejmě zde existuje předškolní příprava, kreslení, modelování a jiné aktivity. Děti často vyrábějí hezké věci.

V Německu, odkud k nám koncepce lesních školek přišla, existují i natolik extrémní zařízení (to jde tam, kde má LMŠ zázemí velkého lesa) že děti vyrazí ráno do terénu, v poledne společně uvaří oběd na ohni a odpoledne si je rodiče na kraji „civilizace“ zase vyzvedávají. Pár kanystrů s vodou, spací pytle a jiné těžší věci se vezou na vozíku či saních. Když je zima, udělá se oheň v záhrabu a děti spí ve spacácích kolem. I u nás je školka, kde děti od začátku března do konce října spí v lese pod širákem.

Rodiče, kteří do lesních školek děti dávají, jsou většinou „pohodáři“, kteří na nějaké zablácené kalhoty, odřená kolena a podobné záležitosti moc nehledí. Nicméně musí to být pohodáři dobře situovaní, protože celotýdenní pobyt v LMŠ stojí kolem 8 000 Kč měsíčně. Někteří rodiče se proto snaží dopřát dětem tuto svobodu alespoň na pár dní v týdnu, jinak chodí do běžné školky.

Pár zážitků:
Přišla za mnou holčička se slovy: „Mě kouše prcka…“ poslal jsem ji raději za kolegyní.

Při špatném počasí děti nosí pogumované bundy a kalhoty. S kolegou jsme tomu říkali „atombordel“ (kdo byli na vojně, vědí :) ). Zjistili jsme, že to má jistou nevýhodu, protože pokud se dítě počůrá (což se stává, že se nestihne z mnoha vrstev oblečení včas vybalit), tak to má všechno v botách…

Nechal jsem se od dvou čtyřletých andílků zlákat k obskurní hře, která spočívala v lovení fiktivních žab, jejich napichování na klacek (doslova: „můžeš ji napíchnout přes pusinku, přes bříško, nebo přes prdelku“) a jejich pečení na fiktivním ohni. Občas si jedna nebo druhá princezna přiložila pekoucí se žábu k uchu a zeptala se jí: „žábo, žiješ?“

Jednou jsem si při volné hře všiml, že několik dětiček si našlo někde starý hrnec, který naplnily nejrůznějším neřádstvem a všichni do něho vesele čůraly. Na mojí otázku, proč to, mi odpověděly: „Vyrábíme jed na myši“.

Byli jsme v zimě u zamrzlého jezírka. Děti si lehly na břeh do bláta a blaženě se šťouraly klacky v ledové tříšti. Jedna holčička prohlásila, že by se klidně vykoupala. Kolega vychovatel ji začal hecovat, aby do toho šla, až se dotyčná skutečně svlékla až do košilky a punčocháčů, než zkonstatovala, že je fakt zima.

Byli jsme v parku, kde se měla konat svatba. Kolega okamžitě vybral z dětí nejzamilovanější dvojici a uspořádali jsme jim svatbu. Ceremoniář se nezlobil a dokonce je žertem „oddal“. Hraní si s dětmi venku je o obrovské improvizaci.

Při poledním klidu se spalo v chatce na půdičce. Byl tam nouzový nočník. Jedna šestiletá slečna se na něj s nechutí posadila a povídá mi: „Já teda fakt nesnáším nočníky, ale někdy je lepší něco, než nic.“

Rozhodně si myslím, že takováto zařízení vracejí dětem trochu té svobody, o kterou je dnešní hyperprotektivní společnost okradla.
Pokud by někoho problematika lesních školek zajímala šířeji, Ministerstvo Životního prostředí vydalo bezplatnou brožurku v pdf. Mám ji, mohu zájemcům poslat.

Doporučená literatura:
Vošahlíková Tereza, Ekoškolky a lesní mateřské školy, MŽP 2010
Léblová Eliška, Enviromentální výchova v MŠ, Portál 2012
Jančaříková Kateřina, Činnosti venku a v přírodě v předškolním vzdělávání, Raabe 2013
Uživatelský avatar
Leonid
VIP člen
Příspěvky: 253
Registrován: 19.12.2015 22:44:16
Pohlaví: muž
Povolání: dělník
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 3
... až do věku: 45
Děkoval: 484 x
Oceněn: 888 x

Pěkný dokument o lesní školce

Příspěvekod Leonid » 3.3.2017 10:38:17

Profesionálně natočený dokument o jedné lesní školce v Dánsku. Podle mých zkušeností dokonale vypovídající.

phpBB [video]

Zpět na “DĚTI”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů