P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Témata dětské psychologie. Populárně naučné články i odbornější pojednání od členů, výpisky z knih o dětské psychologii, pedagogice, a výchově včetně výchovy sexuální.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2645
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1589 x
Oceněn: 5026 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 11.4.2017 9:01:34

Pavlína Janošová

DÍVČÍ A CHLAPECKÁ IDENTITA


Grada 2008
Dívčí a chlapecká identita - vývoj a úskalí

Obrázek
odkaz a zdroj: www.knihypdf.sk

Problematika dívčí a chlapecké identity je jedním z nejaktuálnějších témat na hranici sociální a vývojové psychologie a psychologie osobnosti. Autorka předkládá detailní přehled o pohlavním vývoji a jeho alternativách v jednotlivých obdobích i o specifikách vývoje genderově "nestandardních" dětí. Ovlivňuje rodinná situace formování rodové identity? Co je to vlastně intersexualita? Jak moc jsme ovlivněni okolím a stereotypy, do jaké míry jsou poruchy identity dědičné?...

Z této knihy provádím selektivní výpisky pro potřeby komunity Pedonia. Reagovat můžete přímo zde. Případná diskuse bude po dokončení výpisků umístěna na závěr tohoto vlákna.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2645
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1589 x
Oceněn: 5026 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 11.4.2017 9:40:28

Role muže a ženy v sociologické perspektivě


  • chlapci jsou vystavováni poněkud jiným socializačním vlivům než dívky
  • ačkoli se role mužů a žen v různých společnostech značně liší, v jejich tradičním pojetí jsou vždy vymezeny jako komplementární a tedy i pro sebe navzájem do značné míry nepostradatelné
  • v čisté formě se s rodovým dimorfismem setkáváme v předliterárních kulturách; významný je však i pro mnohé z dnešních strukturovanějších společností, o čemž svědčí např. čínský princip rozdělení světa na jin a jang
  • takto vymezené rodové role téměř nic nevypovídají o vnitřní identitě jejich nositelů
  • práce dříve považovaná za typicky mužskou se stala v širším měřítku neméně „vhodnou“ i pro ženu
  • společnost se začala členit a individualizovat, což vedlo k větší variabilitě také těchto rolí, které se musely změnám přizpůsobovat
  • spolu s proměnou požadavků role muže a ženy se začala pozvolna proměňovat také představa o jejich ideální podobě
  • mnohé funkce se staly nadbytečnými či bezúčelnými a naopak se v průběhu dějin k jejich obsahu přidávaly nároky nové
  • aspekt pohlaví ve vědním přístupu - tytéž problémy vnímají muži i ženy z odlišné perspektivy
  • muži většinou inklinují k jiným tématům než ženy, volí často jinou literaturu, jinak ji interpretují, jinak diskutují a mívají také jiné formy řešení
  • rodová příslušnost je jednou z našich nejhlubších determinant, je jednou z vývojově nejstarších složek celkové identity
  • v mnoha oblastech je u nás obousměrná sexistická diskriminace
  • dilema ženy, jak sjednotit roli matky a s ní související požadavky s nároky profese, důraz na výkon
  • možnost žen mít dítě, která je sama o sobě jistě biologickou výhodou, se obrací v sociální nevýhodu
  • role matky bezesporu náročnější než role otce
  • ženy jako skupina mají minimální podíl na rozhodování, tj. na moci
  • ženy jsou obecně méně vychovávány k tomu, aby se u nich vytvořily vlastnosti, které jsou pro dosažení lukrativních profesí důležité
  • postoj, v němž jsou rysy a činnosti, které jsou obecně považované za mužské, hodnoceny jako společensky důležitější
  • mnoho děvčátek a žen patrně přijímá ženské vlastnosti zcela za své, jiné je možná budou hodnotit jako ideální leč nereálné a jiné je budou vnímat jako nezajímavé a budou se identifikovat spíše s obecně vysoce hodnocenými mužskými charakteristikami
  • muži začali, alespoň na teoretické rovině, přijímat požadavky žen jako adekvátní a v zákonodárství došlo k některým změnám
  • stereotypy v sobě obsahují předsudky, které vedou ke vzniku určitých společenských tabu a k přehlížení některých jevů
  • je zřejmé, že pokud dochází k subordinaci jednoho pohlaví nad druhým, znamená to nevýhodu pro všechny
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2645
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1589 x
Oceněn: 5026 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 18.4.2017 10:25:03

Situace v současné rodině, krize mužské role


  • muži jsou výše ceněni společností a ženy rodinou
  • zvyšování počtu hodin strávených v zaměstnání, vymizelo domácí kutilství
  • děti otce většinou obdivují (je pro ně sváteční autoritou), ale často nemají příliš jasnou představu o jeho denních aktivitách
  • děti jsou mnohem více přítomny při matčiných každodenních činnostech spojených s péčí o domácnost
  • dívky se tedy učí v interakci s matkou spontánně (nápodobou a situačními instrukcemi) jednotlivým dovednostem a přijímají tak přirozenou cestou některé složky své rodové role, kdežto chlapci tuto možnost v interakci s otcem mají zřídkakdy
  • k nejasnému vzoru otců a jejich roli při výchově dětí a v domácnosti přispívá i skutečnost, že se obvykle nepodílejí na běžných činnostech intimního charakteru, jako je příprava a ukládání ke spaní, hygiena apod.
  • místo vztahu, tj. "být s otcem", musí chlapec přijmout pouze identifikaci s ním, tedy "být jako on"
  • dívka buduje svou identitu ve vztahu k osobě rodově (genderově) stejné jako ona, vztah k matce je základním aspektem vztahu k svému rodu
  • chlapec buduje svou identitu ve vztahu k osobě rodově odlišné, musí se spokojit s negativní identifikací s matkou - "nejsem jako ona"
  • samotné mužství jakožto součást identity je v naší společnosti ve srovnání s ženstvím záležitostí pravděpodobně křehčí
  • ženy se těší lepšímu zdraví a dožívají se delšího průměrného věku
  • muži bývají častěji oběťmi různých závislostí, psychopatologií a psychosomatických chorob
  • očekávání týkající se mužské role - představa o tom, že muž má být schopen ovládat své emoce, poradit si se svými problémy sám, očekávání tělesné a psychické nezdolnosti
  • s osamělostí se poněkud hůře vyrovnávají muži, pocit nepochopení a odcizení sobě samému
  • prakticky všude převládá přání mít syna než dceru, zvláště v případě prvorozeného dítěte
  • dozvuk patriarchátu, alespoň v kulturním povědomí
  • výchova chlapců se jeví v mnoha ohledech jako problematičtější
  • v současnosti mnohdy nejsou k dispozici vzory, které by posilovaly základní archetypální mužské vlastnosti a které by mohly vést ke zdůraznění potřeby lepšího uplatnění u chlapců
  • výchova chlapců je v současnosti převážně v rukou žen
  • jsme civilizací, v níž otcové opouštějí své syny a ponechávají je v lepším případě v péči matek a placených profesionálů (jsou to skoro vždy ženy), v horším případě je nechávají napospas vrstevnickým skupinám
  • hloubka feminizace školství je patrná v tom, že ani muži, kteří dětem k dispozici coby vzory jsou, často nedisponují typicky mužskými atributy a zájmy
  • navíc se obvykle jedná o vzory méně dostupné mladším dětem
  • problémové chování, v němž mají chlapci "navrch" po celé dětství a dospívání
  • vnitřní konflikt chlapců s autoritou - součást normálního socializačního vývoje chlapců
  • součástí chlapecké sounáležitosti s vrstevníky je prokazatelná míra nezávislosti na okolních požadavcích, zvlášť ztělesňuje-li autoritu žena
  • mužnost, sebeprosazování, schopnost odvážit se jít do konfliktu a unést následky "se vztyčenou hlavou"
  • mnozí čeští otcové pěstují u svých dcer maskulinní zájmy anebo jejich vzniku aspoň nebrání
  • chlapci jsou častěji v citových podnětech ochuzeni
  • chlapci se pravděpodobně přestávají dříve mazlit
  • chlapci začínají brzy selektovat pocity, jimž "si dovolí" věnovat pozornost, od těch, které začnou tabuizovat a vytěsňovat
  • otcové mívají obvykle rozpačitý postoj k manipulaci s novorozencem
  • otcové rozvíjejí děti především po stránce intelektové a projevují větší rozpaky vůči dětským citovým projevům,
    méně často se s nimi mazlí
  • zdá se, že jde spíše o vliv tradice než o menší potřebu takového kontaktu
  • tím ovšem ochuzují nejen děti a jejich vztah k sobě, ale především sami sebe a hloubku svého prožívání vztahu k dětem
  • u synů otcové více rozvíjejí samostatnost, soutěživost a fyzickou zdatnost, zatímco matky u dětí obojího pohlaví stimulují rozvoj femininních rysů, jako je vhodné chování (slušnost), citlivost, přívětivost, empatii apod.
  • citový vztah a jeho projevy mezi otcem a dcerou - jejich vztah bývá již od počátku ovlivněn společenskými imperativy souvisejícími s obecným povědomím o incestním tabu, které hluboce ovlivňuje vnitřní pohnutky otců a následné chování vůči dcerám (ale i synům)
  • konečným důsledkem bývá nezřídka obava z jejich vlastní eventuální sexuální reakce, k níž by u nich mohlo při mazlení s dětmi dojít
  • samotná eventuální reakce těla, která neznamená nic nemorálního, může otce znejišťovat natolik, že se bližších tělesných projevů k dětem raději zřekne
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2645
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1589 x
Oceněn: 5026 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 2.5.2017 9:36:01

O rozdílech mezi muži a ženami


  • existují životní období, kdy disponujeme svými rodově typickými vlastnostmi větší měrou, a období, kdy naopak některé z nich takřka či zcela zanikají
  • definice mužství a ženství se neustále přetváří
  • z historického hlediska si jsou muži a ženy dnes podobnější než v minulosti - tzv. labilizace a konfúze mužské a ženské role
  • jedná se zejména o aspekt nezávislosti, zaměstnanosti, o podobnost v sexuálním chování (iniciace vztahu), o kuřáctví a konzumaci alkoholu, unisexuální odívání a úpravu zevnějšku
  • rozdíly mezi muži a ženami jsou podstatně subtilnější než jejich podobnosti
  • rovněž etnické a subkulturní rozdíly jsou mnohem nápadnější než rozdíly mezi muži a ženami uvnitř těchto skupin
  • v našich obecných představách se objevuje tendence přiřazovat mužům a ženám polaritně opačné vlastnosti
  • existence stereotypů vede k odlišnému očekávání, a tedy i k odlišné výchově děvčátek a chlapců, jejímž důsledkem je poněkud omezený rozvoj některých dovedností
  • součinnost socializace a biologických dispozic - začíná nejpozději v okamžiku narození dítěte
  • muži a ženy se mezi sebou pravděpodobně liší spíše v oblasti zájmů, koníčků a v charakteristikách mezilidských vztahů, tedy v tom, co je výchovou dobře ovlivnitelné, než v otázce osobnostních rysů a schopností
  • dítě není pasivním příjemcem a konzumentem socializačních vlivů, ale také jejich filtrem
  • za aktivní osobnostní filtr lze považovat osobní postoje dítěte, volní vlastnosti a motivaci
  • některé vlastnosti se mohou rozvinout jen za určitých životních okolností
  • muži a ženy se obecně liší mnohem méně, než se obecně soudí
  • muži a ženy mají relativně silnou snahu (dle míry konformity) volit ta povolání, jež jsou obecně považována za typická pro jejich rod a která jim jsou zároveň prezentována jako pro ně vhodná



Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2645
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1589 x
Oceněn: 5026 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 9.5.2017 9:22:06

O stereotypech


  • stereotypy jsou apriorní (předem stanovené) představy o povahových rysech, způsobech chování a zvycích příslušníků určité skupiny, aniž by byla brána v potaz individualita jejích členů, jejich konkrétní životní situace apod.
  • základní vlastností stereotypů je, že je nevytváříme na základě osobních zkušeností, ale získáváme je tradováním, verbálním i neverbálním zprostředkováním ostatními příslušníky naší společnosti
  • stereotypy napomáhají orientaci v sociálním světě a jeho srozumitelnosti
  • jsou zřejmě prvním orientačním nástrojem, který užíváme při setkání s něčím neznámým
  • znalost stereotypu ovlivňuje chování těch, kterých se týká, a toto chování naopak působí jako potvrzení "pravdivosti" stereotypu, čímž jej upevňuje - sebenaplňující se proroctví
  • díky stereotypům lze alespoň částečně předpokládat reakce druhých a často tak předejít mnohým nedorozuměním
  • určení mužských a ženských oblastí činností a funkcí umožňovalo komplementární dělbu práce, která byla nutná pro chod celého společenství
  • jiné jednání se očekává od mužů a jiné od žen (a také od generace starší a mladší), což umožňuje plynulou interakci bez předběžných domluv mezi lidmi
  • množství předsudků, od nichž se velmi často odvíjí také intolerance k alternativám
  • stereotypy přinášejí limity příležitostí životní seberealizace
  • v méně typických situacích je důsledná realizace stereotypů nežádoucí nebo zcela dysfunkční
  • lidé mají obvykle tendenci věnovat větší pozornost informacím, které do stereotypních představ zapadají, než těm, které jsou s nimi v rozporu
  • obecně platí, že čím méně informací o konkrétním jedinci je k dispozici, tím více se ocitají ve hře typické představy
  • jsme celkově stereotypnější v představách o lidech opačného pohlaví než o příslušnících pohlaví našeho
  • rodiče se chovají méně stereotypně k dítěti téhož pohlaví než k dítěti pohlaví opačného
  • méně stereotypní jsou ve svých očekáváních matky, jejichž zkušenost s dětmi bývá intenzivnější
  • proměnlivost stereotypů z hlediska času a dějinného vývoje je celkově malá, protože jsou záležitostí tradice, která má sama o sobě unifikující a konzervační charakter
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2645
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1589 x
Oceněn: 5026 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 6.6.2017 8:59:57

Rodová stereotypie v dětství, vliv masmédií


  • stereotypy jsou pro děti vodítkem, jež jim pomáhá vytvářet konkrétnější představy o vlastní budoucnosti
  • pocit jistoty, který vyplývá z vědomí přináležitosti k jedné ze skupin
  • dětské uvažování není přibližně do konce předškolního věku schopné přijmout relativitu nějakého jevu
  • většinu informací děti tohoto věku hodnotí podle jednoduchého formálního konstruktu "buď-anebo", jakoukoliv další alternativu ještě zpravidla nejsou schopny přijmout
  • dvoudomá genderová stereotypie tedy přesně vyhovuje jejich rozumovým schopnostem
  • v průběhu dětství si osvojujeme příslušnou rodovou roli, identifikujeme se s ní a přijímáme většinu z jejího obsahu jako nediskutovatelný axiom
  • nejprve dojde k tomu, že si dítě osvojí základy role, a teprve mnohem později o ní dokáže přemýšlet
  • děti se často přizpůsobují prostředím, v nichž se pohybují
  • tendence dětí ke schematizaci, která je pro ně srozumitelnější než alternativní, a tedy složitější rozumové konstrukty
  • televize poskytuje silně stereotypní obraz o obsahu mužské a ženské role především svou filmovou tvorbou
  • namísto rozvoje vlastního tradičního kulturního potenciálu pouhá pasivní konzumace západní kultury a postupná adaptace příjemců na její hodnoty
  • masmediální vliv si obvykle málo uvědomujeme - masmédia svým předkládaným materiálem působí většinou na lidskou emocionalitu, jeho "poselství" však není podrobeno následné rozumové reflexi, takže bývá přijímáno víceméně nevědomky a nekriticky
  • nepřímé vlivy, které se zakládají na emocionálním působení, bývají většinou silnější než přímé výchovné vlivy, jimiž apelujeme především na rozumové pochopení situace a jejích následků, například domluva dítěti
  • nejvýraznější stereotypie ženské role se týká reklamních spotů
  • v televizních pořadech pro děti je stereotypie zdůrazňována silněji než v pořadech určených dospělým
  • televizní pořady určené dívkám dospívajícího věku se takřka výhradně zaměřují na vztahy ke druhému pohlaví
  • děti se identifikují s atributy, jež považují za vlastní své skupině
  • v oblasti tisku fotografie žen většinou znázorňují nejen jejich obličej, ale často celou postavu, zatímco fotografie mužů obvykle představují pouze portrét obličeje
  • preference dětí mladšího školního věku kopírují obvykle spíše aspekt jejich rodové identifikace, v dalších letech stoupá zájem o mužské hrdiny


Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2645
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1589 x
Oceněn: 5026 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 15.6.2017 9:20:40

Základní pojmy a jejich význam


  • Diamond člení lidský sexuální profil na 5 složek:
    1. genderový vzorec, který vypovídá o konkrétní podobě femininity a maskulinity jedince a jejích vnějších projevech prostřednictvím příslušné genderové role
    2. reprodukce, tj. rozmnožovací schopnost
    3. pohlavní identita, jež se týká základního prožitku příslušnosti jedince k mužům a ženám
    4. vzrušivost a fyziologické mechanismy, které se vztahují k sexuální aktivitě a k funkcím pohlavního ústrojí
    5. sexuální orientace, jejíž určení závisí na "objektu", k němuž je jedinec sexuálně přitahován

  • pohlaví - pojem pohlaví je užíván tam, kde se hovoří o biologických rozdílech mezi mužem a ženou
  • toto označení zahrnuje v podstatě všechno, co odlišuje muže a ženu na biologické úrovni
  • jedná se o rozdíly, které jsou z kulturně-společenského hlediska a jeho vývoje konstantní, které existovaly a existují ve všech minulých i současných lidských seskupeních a společnostech
  • o vlastnostech týkajících se pohlaví se někdy hovoří jako o "samčím" a "samičím"
  • pohlaví chromozomální, týkající se konkrétní varianty karyotypu
  • pohlaví gonadální, dané typem pohlavních žláz - testes (varlata) nebo vaječníky (ovaria)
  • pohlaví vnějších genitálií
  • pohlaví vnitřních genitálií (děloha, prostata, pochva ap.)
  • hormonální pohlaví, hladiny mužských a ženských hormonů
  • psychosexuální mozková centra predisponující jádrovou pohlavní identitou, jedná se o biologicky dané "nastavení" pro emocionální souhlas s přináležením k mužům a ženám
  • fenotypické pohlaví (sekundární pohlavní znaky - ňadra, typ ochlupení, rozložení tuku, kosterní rozdíly, apod.)

  • rod, gender - pojem rod (anglicky "gender")vyjadřuje rozdíly mezi muži a ženami, jejichž podstata spočívá v kulturních a sociálních vzorcích chování
  • termín gender lze přeložit také jako sociální pohlaví
  • rodové rozdíly mají v historickém a společensko-kulturním kontextu proměnlivý charakter a jejich podoba je v různých společnostech velmi rozmanitá
  • v souvislosti s rodem hovoříme o "ženském" (o ženskosti či femininitě) a o "mužském" (mužskosti, mužnosti, maskulinitě)
  • mužsko-ženská komplementarita je sociálním konstruktem
  • tento pojem je užíván pro mužskou a ženskou identitu, která vyplývá ze sebeprožívání, tvrzení a chování jedince - na rozdíl od identity stanovené na základě jeho anatomické výbavy

  • rodová role, genderová role - rodová role je souhrnem představ o tom, jací muži a ženy ve skutečnosti jsou, i popisem obecně sdílených přesvědčení o tom, jací by muži a ženy měli být
  • vnější vyjádření rodové identity - jedinec v této roli vyjadřuje to, kým se cítí být, i to, jak chce být druhými vnímán
  • normativní složka každé role s sebou nese také společenský tlak na přijetí požadavků, které z ní vyplývají

  • rodová identita, genderová identita - rodová identita je vnitřní a ryze privátní složkou lidské osobnosti
  • tvoří ji genderové atributy, které jedinec prožívá jako jemu vlastní
  • ačkoli je genderová identita součástí našeho Já, nemusí se některé její komponenty navenek nijak projevit
  • genderová role naopak často zahrnuje i vnější projevy, s nimiž se jedinec příliš neztotožňuje
  • určitá část rodové role zpravidla bývá prožívána jako nesouhlasná se sebepojetím, jako ego-dystonní
  • mnozí jedinci se ztotožňují s vlastnostmi, které podle celospolečenského pojetí odpovídají spíše profilu příslušníků opačného pohlaví
  • genderová identita je, podobně jako celková identita, potenciálně specifická, jedinečná

  • jádrová pohlavní identita - emoční souhlas s příslušností k jednomu či druhému rodu
  • nejhlubší součástí ženské a mužské identity
  • jednou z prvních sebeidentifikačních charakteristik dítěte
  • vytvářením (jádrové) pohlavní identity jedinec překračuje jednoduché kognitivní povědomí o vlastním biologickém pohlaví a psychicky se s ním identifikuje
  • Smolík řadí komponenty, jež se podílejí na celkové mužské a ženské identitě, v tomto sledu:
    1. biologické pohlaví
    2. jádrová pohlavní identita, která znamená základní vědomí jedince o příslušnosti ke skupině mužů a žen
    3. pohlavní identita v širším smyslu slova, která se týká toho, jak jedinec sám sebe prožívá a definuje jako příslušníka této skupiny (v našem pojetí se jedná o genderovou identitu)
    4. genderová role, jíž je vyjádřena psychosexuální identita v chování
  • na rozdíl od identity genderové, která je do značné míry tvárná, jádrovou pohlavní identitu v průběhu života nelze měnit
  • má blíže k pojmu "pohlaví" než k pojmu "rod"

Zpět na “D. PSYCHOLOGIE”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host